Metabolity ducha korábu pouště

YouCat: úvod do liturgie, iniciační svátosti

29. 2. 2020 14:01
Rubrika: YouCat | Štítky: youcat , YouCrap , katechismus , liturgie , svátosti

Seriál přibližující překladatelské kvality českého YouCatu spěje k závěru. Pročetl jsem druhý díl s názvem "Jak slavíme křesťanská tajemství", čímž je pokrytá alespoň část z každého ze čtyř dílů. Stejně jako v případě ostatních článků z doby nedávné (a narozdíl od těch starších) jsem podrobně nesrovnával český text s německým odstavec po odstavci a větu po větě, ale jen ta místa, kterým jsem v českém znění dobře nerozuměl, působila výrazně neelegantně, nebo jiným způsobem přitáhla mou pozornost. Je tudíž pravděpodobné, že mi leccos hejtuhodného uteklo, ale cílem není suplovat revizi překladu, nýbrž toliko demonstrovat, že by byla nanejvýš žádoucí a potřebná.

 

čl. 166 Ježíš se účastnil bohoslužeb a modliteb svého národa; vedl své učedníky, jak se mají modlit, a shromáždil je ve večeřadle a u společného stolu se obětoval za všechny lidi.Jesus nahm am Gottesdienst und Beten seines Volkes teil; er lehrte seine Jünger beten und versammelte sie im Abendmahlssaal, um mit ihnen den Gottesdienst aller Gottesdienste zu feiern: Die Hingabe seiner selbst im Mahl.

"... a shromáždil je ve večeřadle, aby s nimi slavil bohoslužbu všech bohoslužeb: odevzdání/vydání/[...] sebe sama v pokrmu."

Již dříve jsme pozorovali, že český YouCat má tendenci o eucharistii se vyjadřovat "natvrdo" otevřenými teologickými výpověďmi i tam, kde německá předloha volí vyjádření bližší výpovědím evangelií.

 

(ještě) čl. 166 ... každá bohoslužba je jako dostaveníčko lásky, které nám Bůh zapsal do diáře. Ten, kdo už někdy pocítil Boží lásku, rád spěchá na toto setkání. Ten, kdo zrovna neprožívá žádné silné city, a přece jde, dokazuje Bohu svou věrnost.(reprodukuji jen poslední větu) Wer zeitweise nichts spürt und trotzdem hingeht, zeigt Gott seine Treue.

Místo tak odporně sentimentální, že jsem šel najisto: bezesporu další velká charošská interpolace! Ovšem hrubě jsem se mýlil. Pasáž o "dostaveníčku lásky" je přeložená tak, že je jí sotva co vytýkat. Snad jen, že předloha říká "kdo zrovna nic necítí" (tedy nejen "silné city", ale ani "slabé city", "Boží přítomnost", nebo co všechno se citově založení křesťané domnívají cítívat).

 

s. 104 in margine, heslo POŽEHNÁNÍ Požehnání je dobro, které pochází od Boha ..., požehnání je božský postoj, který vlévá a chrání život.Segen ist das Gute, das von Gott herkommt ..., Segnen eine göttliche Handlung, die Leben schenkt und bewahrt.

V češtině text působí jakýmsi "quasipoetickým" dojmem, když "požehnání" vysvětluje dvěma paralelními větami, začínajícími "požehnání je". Jenže v předloze ten paralelismus takto nestojí, tam se objasňují dvě (související) skutečnosti: "Segen" a "Segnen". Navíc "Handlung" není "postoj", ale "jednání" - chybný překlad podle všeho vznikl záměnou s "Haltung".

"Požehnání je dobro, které pochází od Boha ..., žehnání je božské jednání/činnost/úkon, které dává život a uchovává ho."

 

čl. 188 (o denní modlitbě církve) ... Mnozí křesťané, jejichž víra je nesmírně důležitá, se také připojují k hlasu milionů lidí, který stoupá k Bohu ze všech koutů světa.Viele Christen, denen der Glaube wichtig ist, stimmen in das vieltausendfache Rufen ein, das von überall auf der Welt zu Gott aufsteigt.

Opět jazykový problém. Kdyby v předloze stálo "Viele Christen, deren Glaube wichtig ist," překlad by byl v pořádku. Jenže v předloze stojí (a mnohem lepší smysl dává) "denen".

"Mnozí křesťané, jimž/pro něž je víra důležitá ..."

 

čl. 194 Křest je zásadní svátostí a předpokladem pro všechny ostatní svátosti.Die Taufe ist das grundlegende Sakrament und die Voraussetzung für alle anderen Sakramente.

Nevím, jestli v tomto případě mohu žalovat přímo překladatelskou chybu - je možné, že celý problém je jen "na mém přijímači". Adjektivum "zásadní" čtu primárně jako zdůraznění významu, zde asi jako "Křest je důležitou svátostí" (srov. SSČ a SSJČ, nedávající mi úplně za pravdu). To by v daném kontextu bylo stěží něco víc než slovní vata: všechny svátosti, a mezi nimi zvlášť všechny tři iniciační svátosti, jsou v tomto smyslu "zásadní". Německá předloha ovšem adjektivem "grundlegend" (otrocky "základ-kladoucí") nezdůrazňuje význam křtu, ale vyjadřuje jeho místo v organismu svátostného života církve, jakožto svátosti základní.

 

s. 125 in margine, heslo KONSEKRACE ... Oltáři, na kterém kněz slouží mši svatou čelem k lidu, se také někdy říká konsekrační oltář.Manchmal nennt man auch den Volksaltar, an dem der Priester zum Volk hin zelebriert, Konsekrationsaltar.

Tady je překlad jazykově, terminologicky, ... v pořádku. Problém je v tom, že předloha vysvětluje specificky německý jazykový úzus. V češtině se "oltáři čelem k lidu" říká "mensa" nebo "obětní stůl", ale slovní spojení "konsekrační oltář" jsem jako katolík od kolébky a vystudovaný teolog za celý život jaktěživ neviděl ani neslyšel. Anglický YouCat dané souvětí (moudře) nepřekládá, vynechává ho.

 

čl. 222 [... Jednotliví pravoslavní křesťané mohou požádat o podání svatého přijímání při katolické bohoslužbě, protože sdílí eucharistickou víru katolické církve ...] Členové jiných křesťanských vyznání mohou v jednotlivých případech přistoupit ke svatému přijímání tehdy, když se octnou ve stavu ohrožení či nouze a když dotyčný prokáže plnou víru ve svátostnou přítomnost Pána Ježíše v eucharistii. Ekumenické bohoslužby, při kterých se křesťané různých vyznání společně modlí, jsou věcí dobrou a ze strany katolické církve jsou nanejvýš žádoucí.... Bei Mitgliedern anderer christlicher Konfessionen darf die Heilige Kommunion im Einzelfall dann gespendet werden, wenn eine schwere Notlage vorliegt und der volle Glaube an die eucharistische Gegenwart vorhanden ist. Gemeinsame Eucharistie-/Abendmahlfeiern von katholischen und evangelischen Christen sind Ziel und Sehnsucht aller ökumenischen Anstrengungen, sie aber vorwegzunehmen, ohne die Realität des Leibes Christi in einem Glauben und in der einen Kirche hergestellt zu haben, ist falsch und deshalb nicht erlaubt. Sonstige ökumenische Gottesdienste, in denen Christen verschiedener Konfessionen miteinander beten, sind gut und werden auch von der Katholichen Kirche gewünscht.

Tady mě zarazilo, že článek "Může být svaté přijímání podáváno i nekatolickým křesťanům?" po dlouhé (a smysluplné) odpovědi na tuto otázku najednou bez varování přechází k problematice ekumenických modlitebních shromáždění. Vysvětlení už asi nikoho nepřekvapí: je to dáno tím, že z předlohy byla vynechána pasáž tematisující (a odsuzující) katolicko-protestantské intercommunio:

"Členům jiných křesťanských vyznání může být svaté přijímání v jednotlivých případech uděleno, pokud se nacházejí v těžké nouzi a mají plnou víru v eucharistickou přítomnost. Slavení eucharistie nebo večeře Páně společně katolickými a evangelickými křesťany jsou cílem a touhou veškerého ekumenického snažení. Je však nesprávné, a tudíž nedovolené, konat je již teď, když dosud nebyla ustavena skutečnost těla Kristova v jedné víře a jedné církvi. Ostatní ekumenické bohoslužby, při nichž se křesťané různých konfesí společně modlí, jsou dobré a i katolická církev je podporuje."

 

Aby článek nebyl příliš dlouhý, tady ho utnu. Pokračování nejspíš ještě dnes.

Zobrazeno 146×

Komentáře

inspra

Mensa. No fuj, to je slovo.

dromedar

@inspra ???
Normální latinské slovo pro stůl.

inspra

Vzpomněla jsem si na nějakou debatu, kde JiKu dokládal, že oltáři by se nemělo říkat "obětní stůl". "Mensa", tedy prostě jen stůl, je mi jako označení oltáře ještě nějak ošklivější, no.

Zobrazit 3 komentáře »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio