Metabolity ducha korábu pouště

Deset let

12. 1. 2019 0:44

Někdy v půlce března to bude deset let, co jsem po dlouhém období pochyb - a po přečtení Mertonova "Každý člověk není ostrov" a Berďajevovy "Filosofie svobody", co mě z těch pochyb na čas vyprostily (neptejte se mě čím, už si to vůbec nepamatuju) - začal psát dopis, který zahájil moje vstupování do kláštera. O dva nebo tři týdny později to bude deset let, co jsem se po několika nových začátcích dopsal k jeho stručné a jasné podobě, která pak nastoupila cestu poštou na "jeden kopec za Toužimí". Někdy v létě to bude deset let, co jsem do kláštera poprvé jel ne jako host, ale jako kandidát řeholního života. Někdy v září deset let, co byl v Čechách na návštěvě německý papež a ve Staré Boleslavi mezi českými poutníky i německá studentka teologie, tou dobou zahajující svůj roční studijní pobyt v Praze, zatímco já (papolatrie nikdy nebyla moje doména a ani dnes za papežskými cestami po světě nevidím - snad kromě diplomatického významu - nic moc víc) jsem místo účasti na papežské mši šlapal (poprvé a zatím naposled) sto kilometrů po Lužických horách. A někdy v říjnu nebo listopadu to bude deset let, co se na mém odhodlání připojit se k mnichům, kteří si každou namodlenou hodinu pečlivě zaznamenávají do notýsku a v každém zdrávasu dělají po "nyní" významuplnou pauzu, začaly ukazovat ošklivé trhliny.

Tedy ne že by něco z toho byla věc, jejíž výročí se sluší slavit. Ale je dobré občas si připomenout, jak nechutně jsem starej.

 

(To se jenom tak říká. Ve skutečnosti jsem starej rád.)

Zobrazeno 2964×

Komentáře

dromedar

Je takové ne zcela fér, že zatímco starých panen bylo vždycky dost (i když je pravda, že širší rodina už po dvě generace žádnou nevyprodukovala - to jde na vrub snad hlavně klesající porodnosti) a není nouze o příklady "zdařilého staropanenství", starý mládenec se v rámci naší širší rodiny ocitá (jenom) ve společnosti "strejčka Frantíka". A strejček Frantík (myslím, že to byl bratr prababičky Jeřábkové z Kladna), to byla existence! :)

Klotylda

To Kollenka: to jsi drsná, bych žádala omluvu, být to moje dítě, školy zatím asi nepovinné, někdy i dospělí mají toto černobílé vidění

suposlav

Osobně jsem se nejvíc vyděsil před cca 8-mi lety, když jsem pracoval na Proglase a bydlel v Brně u babičky, tak jednoho krásného letního odpoledne jsem seděl vyvalen v křesle a sledoval fotbal. V jedné ruce lahváč nevalné kvality za cenu nižší než záloha na láhev a v druhé ruce ovladač. Při slovech: "Kurník, běhejte trocha!" jsem se zarazil, neb ač mi bylo pouhých 26, splnil jsem do puntíku roli vyžitého starého mládence/životem znaveného fotříka, oba ve věku 65 + :-)

dromedar

@Klotylda a já být ten "strejda", dobře bych se bavil :)

psycho-kat

@dromedar
A strejček Frantík (myslím, že to byl bratr prababičky Jeřábkové z Kladna), to byla existence! :)

Nenapínejte nás!

dromedar

@psycho-kat Strejčka Frantíka umí správně vyprávět jenom babička, protože (narozdíl ode mě je dobrá vypravěčka a) jediná ho ještě pamatuje.
Žil ve společné domácnosti se svou (rovněž neprovdanou) sestrou, docela dlouho obývali jedno patro v domě své sestry provdané a jejího muže (t.j. mých praprarodičů). S domácími se navzájem neměli moc rádi a i ta staromládenecko-staropanenská domácnost byla sama o sobě dost konfliktní. Nevím, jestli měl nějaké řemeslo, ale každopádně se žádnému soustavně nevěnoval a zkoušel kde co (provozovat stánek se zmrzlinou, hospodu v Buštěhradě, ...) a zpravidla to dovedl ke krachu. Nějakou dobu měl působit u četnictva. V soukromí to byl kutil specialisující se (vedle zarputilé snahy sestrojit perpetuum mobile) především na konstrukci

dromedar

monstrózních předimenzovaných kamen.

psycho-kat

@dromedar .. ááááchchchch ... to je ovšem nádhera, ba přímo postavička do Četnických humoresek! Zajisté se za Vás před Tváří přimlouvá!

dromedar

Já jsem vnuk parchanta parchanta jeho zasraný sestry, takže na tu přímluvu bych dvakrát nespoléhal :) (Zapomněl jsem zmínit, že strejček Frantík s tetou Nevím-jak-se-jmenovala-protože-to-nebyla-tak-malebná-postavička byli prý hodně sprostí.)

dromedar

Ech, ujela mi ruka. Ve skutečnosti jenom "vnuk parchanta".

Klotylda

Jo, František _

Zobrazit 32 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Nejnovější

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio