Metabolity ducha korábu pouště

Universitní epilog

18. 9. 2016 23:44
Rubrika: O mně | Štítky: studium , vysoká škola

Podmínky jsou splněny, teď už čekám jenom (z minula už dobře mi známé) úřední psaní z rektorátu. Psaní vypovídající mě z řad těch, kdo obstáli ve zkouškách -- neboť já jsem v nich neobstál. A tak budu už navěky všude vyplňovat "nejvyšší dosažené vzdělání: středoškolské všeobecné s maturitou" a nechám si zajít chuť na to, že bych někdy mohl všechen svůj pracovní čas věnovat vědě.

Mezitím přemýšlím, jak do konce září utratit zbytek peněz nabitých na kartě studenta kvůli školním tiskárnám a kopírkám (že bych si zajel do Budějic na první a zároveň poslední oběd do menzy?) a jako na potvoru jsem narazil na jednu knížku z fakultní knihovny, kterou neprodleně musím prostudovat, dokud ještě jsem studentem, protože, nakolik lze věřit katalogům, v republice v žádné jiné veřejné knihovně není a pro mě je vysoce relevantní. (EDIT: kdyby někdo chtěl vědět, co to bylo za knížku) Prostě - sužují mě už jen typické starosti toho, jehož dny v řadách akademické obce jsou sečteny.

"Diplom z teologie má spousta lidí, kteří by správně neměli mít ani maturitu, ale ty ...?" Komentář jednoho z bývalých kolegů k mému minulému akademickému krachu jde jistě dílem na vrub zdvořilosti. Slušelo by se podotknout, že já jsem správně maturitu mít také neměl, nebo přinejmenším ne na první pokus (ta čtyřka z fysiky, zdobící moje maturitní vysvědčení, nebyla nezasloužená ani nečekaná). Já ale onen komentář cituji pro tu špetku pravdy, kterou nese: teologii opravdu dostudovala i řada lidí, kteří byli intelektuálně ještě omezenější než já. A je to v pořádku.

Je to v pořádku, protože vysokoškolské studium nespočívá v jednostranné intelektuální gymnastice. Je to víceboj. Kdo má doma tubus s magisterským diplomem z teologie, musel se naučit několik jazyků; pochopit několik různě stavěných systémů dílčích oborů a naučit se správně žonglovat s jejich pojmy; osvojit si různě rozsáhlá a různě strukturovaná penza vědomostí; popsat smysluplným a zásady vědecké práce ctícím textem nemalé množství papíru; to všechno vzájemně dobře koordinovat, aby jednotlivé výstupy byly hotové v příslušných termínech; zorientovat se v universitních pravidlech a administrativních postupech a příslušné administrativní úkony spojené se studiem konat řádně a včas. Určité intelektuální síly jsou konkurenční výhodou, ale neméně významnou konkurenční výhodou je dobrý automanagement, kázeň, nebo schoponost komunikace, navazování kontaktů a spolupráce.

V universitním víceboji se mi většinou jakž takž dařilo přeskákat překážky typu "pochopit" a "naučit se", ale s většinou těch ostatních jsem vždycky byl na štíru. Teď vidím, že už je nikdy nepřeskáču. Sláva vítězů bude patřit jiným. Já se jdu podívat, jestli na mě zbylo alespoň trochu cti pro poražené.

Zobrazeno 812×

Komentáře

slachmánek

Mé studium na VŠ skončilo také bez titulu... K čemu mi bylo, že jsem byl jediný na katedře s prospěchovým stipendiem? Prostě bez bakalářky je to k ničemu... :-(
Osobně mě nejvíc deptala ta byrokracie a fakt, že když chce člověk něco dělat poctivě (a vybočuje tak z průměru), tak si akorát naběhne.

dromedar

@slachmánek "Osobně mě nejvíc deptala ta byrokracie ..." to mě sice taky, ale nedostudoval jsem poprvé kvůli své neschopnosti stavět se k problémům čelem a konstruktivně je řešit, podruhé kvůli neschopnosti dostavit se na důležité přednášky (o kterých jsem věděl, že jsou důležité), nebo si jejich obsah opatřit jinak.

Čili: to, co mě nejvíc deptalo, není totožné s tím, co mě zabilo. A na to, že "když chce člověk něco dělat poctivě, tak si akorát naběhne" jsem nenarazil. Možná je to malá reklama pro KTF UK a TF JČU :)

Zobrazit 16 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Nejnovější

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio