Metabolity ducha korábu pouště

Motiv aller Motive

23. 11. 2012 21:17

V komentářích pod posledním článkem ohledně nastupování řeholní životní dráhy zaznělo, že "ani představaný ani zájemce o vstup nemůže ignorovat to, jestli zájemce o vstup volá nebo nevolá Bůh." Chci k tomu zkusit něco říci.

1. Co je povolání

Z "velkých příběhů dějin spásy" známe lidi, do jejichž života zásadním způsobem vstoupil Bůh. Bez pozvání, bez zaklepání. Přišel a udělal z jejich života něco nového, co nečekali. Z těchto zkušeností, tradovaných Izraelem a pak církví, vzešel náš tak nadužívaný terminus technicus "povolání".

Říká se jím snad tolik, že některé důležité věci nejsou jen o lidské svobodě, ale také a především o svobodě Boží.

'V církvi panuje přesvědčení, že mezi takové věci patří volba životního stavu. Že zejm. když se někdo rozhoduje pro zasvěcený život nebo pro službu diecézního klerika, neměl by to být výsledek nějakého jeho kalkulu, nýbrž "odpověď na Boží povolání".

Jenže - pokud vím, Hospodin zástupů jen velice málo kdy vychází někomu naproti tak důrazně jako třeba starozákonním prorokům. Normální smrtelník bývá odkázán na to, zkoumat svá obdarování, své touhy a diskrétní znamení na cestách svého života.

Ty roky předtím, než jsem v Novém Dvoře poprosil, jestli můžu další rok nastoupit postulát, jsem samozřejmě to, jestli mě k mnišskému životu volá nebo nevolá Bůh, intensivně "řešil". A nikdy jsem se ničeho nedobral. Dost možná proto, že jsem na své představě vlastní budoucnosti lpěl tak, že jsem si nedokázal říct "ať se dívám, jak se dívám, žádné znamení mnišského povolání nevidím." - Ne, tohle jsem ještě dokázal. Mimo můj dosah byl až další krok: "Tedy: tohle není mé povolání."

2. K rozlišování

Myslím, že dobrým začátkem rozlišování, co je a není mé povolání, je odpověď na otázku, 1. zda pro tu kterou životní cestu mám alespoň minimální přirozené předpoklady, a 2. co na ní hledám, co je skutečným motivem, který mě na ni táhne.

Že by mohl být opravdu velký problém v bodě 1., to mě před tím, než jsem se začal připravovat na vstup do kláštera, nikdy nenapadlo, a docházelo mi to až díky návštěvám v komunitě. Výrazně pomaleji než představeným.

Že je dost pravděpodobně nějaký nedostatek v bodě 2., to jsem věděl, třeba i díky níže citované knížce.

 

"... So kann ich gegen Dein Grundmotiv, das Dich ins Kloster zieht, eigentlich nichts einwenden, im Gegenteil, es ist besser, als ich Dir zugetraut hatte es ist sogar das Motiv aller Motive.

Du willst Dich Jesus, Deinem Herrn und Meister, dem großen Freund und Heiland Deiner Seele ganz zur Verfügung stellen."

(Lippert Peter: Briefe in ein Kloster, München 1934, s. 11.)

 

Byl jsem si dobře vědom, že v klášteře hledám něco výrazně jiného než adresát těchto slov. Nebo rozhodně ne na prvním místě a především toto. Ale výše zmíněná umanutost způsobila, že jsem z toho nevyvodil důsledky.

Sdílet

Komentáře

Emma Že si nemyslím, že by s někým mluvil a s jiným ne. Byť samozřejmě u každého je to trochu jiné ;)

dromedar Dovolím si uložit si tady odkaz na pěknou ilustraci toho, jak "Bůh nikomu nestraní" https://kreditybudoustacit.wordpress.com/2016/03/19/genesis-kdo-s-kym-a-proc-analyza-socialni-site/

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio