Jeden církevní aktivista z mého širšího okolí si dal socialistický závazek sehnat do konce června za farnost sto přispěvatelů do nového diecésního systému spolufinancování platů duchovenstva - a svou bublinu statečně tepe, až jsem si nakonec i já, který jsem to s přispíváním na hmotné potřeby církve nikdy nepřeháněl, nakonec nastudoval alespoň rámcové podmínky toho, jak to celé funguje.
Donedávna se do fondu na platy duchovních povinně odváděla nemalá procenta z kostelních sbírek, nově je každé farnosti vyměřena výše příspěvku na hlavu podle posledního sčítání, přičemž prostředky se berou primárně z přímých darů věřících zaregistrovavších se jako přispěvatelé za danou farnost v diecésní dárcovské aplikaci. Co by chybělo, doplácí následně farnost ze svých peněz, předpokládaně opět z mešních sbírek.
V principu proti tomu nic nenamítám. Je normální, zdravé a spravedlivé, že dospělí věřící přispívají na potřeby svých náboženských společností, v nekatolických církvích často mnohem vydatněji, než předpokládá nový pražský systém. Zapojit se ale zatím nemíním a čtenáře vyzývám k témuž:
Když nějaká organisace na svůj provoz vybírá prostředky od veřejnosti, je dobrým zvykem také veřejnosti skládat podrobný účet z toho, jak jsou vynakládány, a v mezích možností poskytnout i průběžný vhled do hospodaření s nimi. "Věříte našemu poslání, ale nemáte zdaleka tak bezmeznou důvěru v mravní integritu a hospodárnost všech, kdo u nás s penězi nakládají? Žádný problém - komu nestačí výroční zpráva, může sledovat náš transparentní účet!"
Pokud vím, přispěvatel na platy v arcidiecési pražské teď v aplikaci vidí historii svých příspěvků, celkovou vybranou částku za diecési a celkovou vybranou částku za farnost. Víc nic. Milí diecesáni, děkujeme za vaše příspěvky a za důvěru.
Proto tímto vzkazuji: milá diecése, vážený pane generální vikáři pro otázky obživy a mamonu, vážení správci diecésního jmění, mou důvěru byste nejspíš neměli, ani kdyby palác na Hradčanském náměstí neobcházely divné zvěsti, ale divné zvěsti ho opakovaně obcházejí, a nevycházejí zdaleka jen ani hlavně od nepřátel církve. Takže jestli chcete, aby na platy duchovenstva přispívali i nedůvěřiví velbloudi, zařiďte to tak, aby důvěry bylo potřeba co nejméně.
Vystavte opravdový transparentní účet (kde za správnost zobrazených dat ručí na církvi nezávislá banka, ne vývojáři zakázkově vyvinuté církevní dárcovské aplikace), platbám přicházejícím prostřednictvím aplikace dejte identifikátory, které umožní komukoli jednoznačné spárování s farností a každému dárci dohledání svých vlastních plateb. A počítejte s tím, že o osud peněz, které z transparentního účtu odešly, se budeme zajímat.
Když už tak nechat každého faráře aby si na sebe svojí farností vydělal sám. Celý systém je nadbytečný. Farář může postupně navyšovat úvazek u vlastní farnosti a ponižovat u biskupství.
Už jsem asi starý, aby mě netransparentnost financí spravovaných v církvi nějak zvlášť nadzvedla. Souhlasím s tím, že to není ideální, zároveň ale nevím, co bych s tím já jako řadový laik mohl udělat. Od určité doby se řídím církevním nařízením: „Přispívat církvi na její potřeby.“, takže podle svého uvážení přispívám a co se s těmi penězi děje se nestarám – to je ostatně zodpovědnost těch, kteří finance spravují. Když to má štempl od biskupství, pak je to za mě ok.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.