Proroctví

(když se opět koná řeckokatolická pouť na Svatou Horu)

Když pak léta Páně 20?? zemřel pan Jan Arnošt, první biskup Nového kostela pražského, našel se mezi jeho spisy také tento lístek, ze kterého konsistoř nechala pořídit opisy a poslat je do všech novostaroutrakvistických farních kostelů v celém království českém k povzbuzení a poučení kněžstva i věřících.

Když jsem byl ještě chlapec, asi dvanáct let stár, pořádala jedna z kladenských farností (spíš ta rozdělovská) autobusový zájezd na Svatou Horu u Příbrami náhodou akorát v době, kdy tamtéž probíhala pouť Apoštolského exarchátu. V nějaké prodlevě mezi poutním programem mě táta vzal a povídá: "Pojď, půjdeme si k otci vladykovi pro požehnání!" A šli jsme. Vladyka Ljavinec seděl a odpočíval v nějaké místnosti, snad v sakristii svatohorské basiliky. Resp. odpočíval by, kdyby si u něj nepodávali dveře vlastní i cizí diecesáni s nápady více či méně podobnými tomu našemu. ... Požehnání jsme dostali, i svatý obrázek jsme dostali, a byli jsme už skoro na odchodu, když tu vstoupila jakási sestra basiliánka (co dozajista "nevycházela z chrámu, ale dnem i nocí sloužila Bohu posty i modlitbami") a uviděvši nás tam, řekla tátovi: "dobře ho vychovejte, ať je knězem a pak biskupem!" Jeho přátelé z presbyteria Apoštolského exarchátu, kteří byli přítomni a slyšeli to, se smáli, že "sestra X přišla, vyřkla proroctví a zase zmizela," a i mému dvanáctiletému já v chrámu to tehdy připadalo jako roztomilý situační žert.

Nyní však již víme, že to bylo skutečné proroctví, a viděli jsme, jak se podivuhodně naplnilo. Jak hořké slzy by ta zbožná žena, cele oddaná věci papeženectví, jistě prolévala, kdyby znala pravý smysl svých slov a dožila se dne, kdy se stalo skutečností, o čem jí sám Duch svatý dal promluvit! Vy se však, bratři, radujte, u vědomí toho, že dobrý Bůh o vás ví, všechny vaše cesty odedávna připravoval a ústy svých služebníků proroků předem ohlásil.

Na Svatou Horu u Příbrami novostaroutrakvisté putují až dodnes každý rok. Posměšky, že jde o papeženecké poutní místo vydupané ze země jesuity, odbývají poukazem na pověst, že milostnou sošku vyřezal sám první pražský arcibiskup pan Arnošt z Pardubic, zejména však na to, že právě zde bylo slavné založení novostaroutrakvistické církve z vnuknutí Ducha svatého poprvé předpovězeno. Co tam kdysi podivuhodně předpověděl, to ať, ke své cti a chvále, ještě podivuhodněji v nás dokoná. Amen.