Čas přihlášek

Podle toho, čím mě vytrvale masíruje Facebook i další internetové reklamní platformy, musí být čas přihlášek na vysoké školy. Že by čas na nějakou další reklamu?

Každoročně koncem letního semestru pořádá Ústav hudební vědy FF UK studentskou konferenci, kde studenti prezentují svoje rozepsané nebo k obhajobě připravené závěrečné práce, a protože jsem na pár ohlášených příspěvků byl opravdu zvědavý, využil jsem loni toho, že konference je otevřená veřejnosti a v době covidových homeofficů jsem ani nemusel jet do Prahy, a na konferenci jsem se připojil. Z původního plánu, většinu času poslouchat jen jedním uchem a programovat (opravdu slyšet jsem původně chtěl vlastně jen prezentaci o dějinách českého sacropopu a něco málo středověku), nakonec nezbylo nic.

Zoom jsem pak vypínal otřesen, nebo možná spíš zdrcen - v podstatě všechny vyslechnuté prezentace byly na úrovni, o jaké se dromedárům ani nesní. (Neboť sní se nám zpravidla o variacích na něco, co jsme někdy dříve viděli, ale studentskou prezentaci na takové úrovni jsem za celá svoje nemravně dlouhá studia neviděl, a pokud snad přeci, tak jen jako ojedinělý úkaz z oblasti vysokého nadprůměru.) A prezentující nebyli doktorandi, od nichž se vytříbené plody ducha právem očekávají, ale budoucí magistři a velkým dílem dokonce teprve budoucí bakaláři.

To člověka nutí ptát se, co udělal špatně, když se po dokončení studia ani neblíží standardu vědecké práce, jaký se jinde zdá být zcela běžný u studentů zrovna začínajících práci na bakalářce. I ptal jsem se, a odpověď vlastně nebyla nijak moc daleko: "... dané téma sice není nijak nové, vícekrát už v kvalifikačních pracích zpracováno bylo, ale kvalita je všelijaká, protože to jsou většinou práce z různých pedagogických fakult ..." Praktické obory jsou orientované na profesní přípravu, ne na výzkum, a studenti příslušných bakalářských a magisterských programů jsou ve vědecké práci trénováni jen okrajově, pokud vůbec. Což platí vedle pedagogiky m.j. i o teologii, byť by se dalo diskutovat o tom, jestli je to dáno praktickou orientací oboru, nebo spíše jeho šíří a vysokou podezdívkou (takže některá studijní curricula jsou dělená na fázi filosofickou, která buduje onu ne ve vlastním slova smyslu teologickou podezdívku, a navazující studium vlastní teologie). Na teologii se s opravdovou vědeckou prací normálně počítá až v rámci postgraduálního studia. Matně si vzpomínám, že někdo z pražských vyučujících před lety z tohoto důvodu dokonce zpochybňoval smysluplnost zpracovávání diplomových prací (o bakalářských vůbec nebyla řeč, protože presenční studium teologie na KTF UK bylo - a stále je - nedělené pětileté).

Nemám rozhled po jiných dobře si stojících výzkumně orientovaných studijních oborech, abych mohl srovnávat, ale mám podezření, že speciálně v případě hudební vědy by určitý vliv na úroveň studentů mohlo dále mít i to, odkud se rekrutují. Včetně osobní historie znám hudebních vědců jenom malý vzorek, ale celkem pochopitelně jsou to samí hudebníci, tzn. snad bez výjimky lidé věnující se hudbě a procházející procesem formálního hudebního vzdělání kontinuálně od útlého dětství. Profilu uchazečů odpovídají poměrně náročné vstupní požadavky. Ne každý studijní obor má ten luxus, že si může vybírat z uchazečů, kteří za sebou mají dlouhou řadu let odborné přípravy, a na takových předem daných základech dál stavět.