Metabolity ducha korábu pouště

Orace na den sv. Vojtěcha, biskupa a mučedníka

24. 4. 2021 0:59

Normálně se v posledních letech modlím předkoncilní breviář, resp. přezpívávám předkoncilní antifonář, ale to nemá úplně dobrý vliv na tempo prací na vznikajícím antifonáři pokoncilním (českém), pročež jsem si minulé léto předsevzal z každé liturgické doby alespoň jeden týden přezpívat z něj. Pro dobu velikonoční je ten týden teď, a tak jsem se dnes poprvé po více letech modlil také pokoncilní formulář svátku sv. Vojtěcha.

 

Bože, tys naplnil svatého biskupa Vojtěcha touhou po spáse duší a posilovals ho, aby svou věrnost potvrdil mučednickou smrtí; na jeho přímluvu pomáhej biskupům a kněžím, aby svědomitě konali svou službu, a lid, kterýs jim svěřil, posiluj, ať ochotně kráčí cestou, kterou ho jeho pastýři vedou. Prosíme o to skrze tvého Syna.

Ble. Od pastýřů si držím dva kroky odstup, od těch, co se za pastýře hlasitě prohlašují, kroků minimálně deset, a když na mě v církevním prostředí někdo někde vyrukuje s "bukolickým obrazivem", jak to slyším, raší mi na hřbetě šedá srst a z dásní se mi derou tesáky. Ovšem když mi taková slova naservíruje breviář k říkání/zpívání, je to situace o to trapnější, že tím, kdo ty divné věci říká, jsem nakonec já sám. Hymnu nebo antifoně se ještě spíš odpustí nějaká nepřiměřenost, protože jsou to útvary víceméně básnické, ale ne tak oraci.

Když se někdo modlí latinsky, asi se (i když jazyk ovládá slušně) ještě o něco snáze stane, že hlava přepne na autopilota a jazyk bez velkého přemýšlení odříká cokoli je v knize napsáno. Nechci tudíž pro svou paměť nárokovat nějakou zvláštní váhu. Ale s tímto připuštěním určité možné nespolehlivosti konstatuji, že na orace, co by škatulkovaly církev na pastýře a pasené, naprosto nejsem zvyklý. Slušná římská orace prosí o nějaké dobro pro církev jako celek. "Pastýři", které to baví, svoje výsady demonstrují zvláštními účesy, čepičkami, klobouky, plášti, střevíci, rukavicemi, holemi a baldachýny. Ale v řeči liturgických orací nejsou pastýři a pasení: když se církev obrací v modlitbě ke svému Pánu, činí tak jako jediné stádo "dobrého pastýře, jenž dal život za své ovce", a žvanit tady o nějakých jiných pastýřích je trapné.

 

Pro pořádek se ještě podívejme, co ta samá orace říká v latinské verzi česko-moravského propria:

Deus, qui sanctum Vójtěchum epíscopum
zelo animárum succénsum martýrio coronásti,
eius interveniénte suffrágio concéde,
ut nec pastóribus oboediéntia gregis
nec gregi desit cura pastóris.
Per Dóminum.

Co česká verze halí do slov, která u méně pozorného (nebo méně nabroušeného) posluchače snadno projdou, se tady říká úplně natvrdo: "ať pastýřům neschází poslušnost stáda ani stádu péče pastýře."

 

A co že jsem se v tento den - bez trapných pocitů a následného literárního vyblívání se - modlil loni, předloni i předpředloni?

Deus, qui beátum Adalbértum Mártyrem tuum atque Pontíficem, glória et honóre coronáre dignátus es:

tríbue quáesumus; ut quem salútis aetérnae minístrum habúimus in terris,
intercessórem habére mereámur in coelis.

Per Dóminum.

Bože, jenž jsi svatého Vojtěcha, mučedníka svého a biskupa, slávou a ctí korunovati ráčil:

uděl nám, prosíme, abychom, jehož jsme k dojití věčného spasení měli za spomocníka na zemi,

zasloužili míti orodovníkem v nebesích.

Skrze Pána našeho.

(Svatojanský kancionál)

Do jediného liturgického "my" se tady k jediné prosbě nespojuje jenom celé shromáždění (bez ohledu na ne/přináležitost k hierarchii), ale jaksi celý národ, resp. celá česká církev, v dějinách. Všichni my, kteří jsme měli sv. Vojtěcha coby salutis aeternae ministrum.

Tak se modlila pražská arcidiecése od r. 1677 dál. Komu by přišlo divné prosit Pánaboha, aby nám dopřál míti sv. biskupa Vojtěcha přímluvcem v nebesích (uznávám, že je to konstrukce poněkud krkolomná), třeba ocení rýmovanou oraci z předtridentského pražského breviáře, kde sice chybí ono krásné diachronní my, ale logika nebeského přimlouvání je o poznání průzračnější:

Deus, qui beatum Adalbertum martyrem tuum atque pontificem gloria et honore coronasti:

tribue quesumus

nobis eius precibus

veniam consequi delictorum

et gloria perfrui beatorum.

Per Dominum.

Bože, jenž jsi svatého Vojtěcha, mučedníka svého a biskupa, korunoval slávou a ctí:

dej nám, prosíme,

pro jeho přímluvy

dosíci hříchů odpuštění

a s blaženými dojíti pohoštění

a požívat slávy blažených.

Skrze našeho Pána.

 

Odhodlávám se k tomu, že se - možná už od letošního adventu - zase na čas vrátím k pokoncilnímu breviáři, protože nic nezastoupí to, když se vznikající český antifonář během liturgického roku celý přezpívá. Ale vůbec se mi do toho nechce, neboť

Kdo se napije starého, nechce nové; řekne: "Staré je lepší."

Zobrazeno 526×

Komentáře

JiKu

Nějak mi vytanulo na mysli "pastoribus gratia, gregis obsequentia". Tak jsem se na to kouknul. Ale předně to je jen "pastori", a pak je to v úplně jiné souvislosti, než orace. Prostě se tam vyjmenovávají nositelé různých funkcí (nobiscum orantibus) a za ně se tedy modlíme, prosíme.


http://choral.sdh.cz/?a=1&id=361

Jo, souhlasím v tomto ohledu s dromedarem, i když mi chlupy na zádech a tesáky v hubě apriori nerostou.

JiKu

Nedávno mě nasral jeden z našich mainstreamových komentátorů větou, kterou komentoval něco, co se konzervativcům mého ražení nelíbí (a co zpravidla pozitivně kvituje dromedar): "Je to trend. Může se někomu nelíbit, ale to je asi tak vše, co proti tomu může dělat."

Nedá mi, abych tuto větu trochu zlomyslně nepoužil proti dromedarovi, i když se s ním v této věci shoduji.

Díky padlé lidské přirozenosti je podle mě lidstvo (jednotliví lidé) odsouzeno k neustálému aktivnímu odporu vůči trendům, s kterými nelze zdánlivě nic dělat, nechce-li skončit v situaci, kdy se ona padlost lidské přirozenosti projeví plnou silou a bez korektivu.

KMirjam

Ciste teoreticky. Co kdyz je padlost a vzdor proti prirozenosti soucasti prirozenosti? ;)

dromedar

@JiKu Spíš nerozumím. Kde vidíte (pokud jde o liturgické modlení, příp. liturgii vůbec) trend, proti kterému se zdánlivě nedá nic dělat, příp. projev padlosti lidské přirozenosti plnou silou a bez korektivu?

Vojtěch Hýbl (VVRH)

Díky moc. Je to velmi čtivé.

Zobrazit 5 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Nejnovější

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio