Metabolity ducha korábu pouště

Koláčky

27. 10. 2020 1:48
Rubrika: O mně | Štítky: Budějce

Hektické dny bezprostřední přípravy stěhování, stěhování samotného a následného vyklízení toho, co jsem do stěhovací dodávky včas naložit nezvládl, byly za mnou. Odevzdal jsem klíče, podepsal předávací protokol, vzal na záda napěchovanou krosnu, do ruky kyblík s koštětem a šel jsem na vlak. Jízdní řád jsem neznal, jeho zjišťování se v posledních dnech nemělo šanci v seznamu priorit dostat dostatečně vysoko - a beztak to bylo jedno. Už jsem v Budějcích neměl co ani kde (a v dalekém novém bytě mě čekala zatím jenom hromada zabalených krabic), takže nebylo za čím pospíchat.

Dopoledne jezdí vlaky do Prahy řídčeji, dopravní tabule ukazovala nejbližší spoj za víc než hodinu. Těžký a neforemný náklad zahnal všechny myšlenky na delší procházku po okolí, ale jeden nápad se přihlásil o uskutečnění zcela nekompromisně: na rozloučenou je potřeba koupit si poslední koláčky v pekařství na rožku!

 

Za celé dva roky, co jsem nepříliš daleko odtamtud bydlel, jsem pekařství snad ani jednou nenavštívil - prodejnám, kde se zboží střežené za pultem dobývá skrz rozhovor s prodavačem (resp. v drtivé většině případů s prodavačkou), se vyhýbám jak jen možno, a čerstvé pekařské pochutiny jsou věc veskrze postradatelná, která mi za energii potřebnou k podstoupení rozhovoru s prodavačkou a jiných souvisejících hrůz obvykle vůbec nestojí. Pekařství na rožku ovšem hrálo důležitou roli v předchozí etapě budějckého studia, kdy jsem dojížděl z Prahy. Když jsem vstával před čtvrtou, poslední noční nebo první ranní tramvají jel z Břevnova do centra a pak prvním ranním vlakem z hlavního nádraží (tehdy dvě a půl hodiny) do Budějovic, přijížděl jsem do cíle k zahájení nového přednáškového nebo zkouškového dne obvykle ve stavu značné rozklíženosti. Ten pak na jedné straně zvyšuje subjektivní hodnotu primitivní pozemské útěchy, jako jsou koláčky, na druhé straně snižuje nebo zcela eliminuje úzkost z malicherností. A tak tehdy bývala zastávka v pekařství celkem pravidelným začátkem dnů trávených v Budějcích - přinejmenším těch, kdy bylo nutné přijet už prvním ranním vlakem.

 

Ale přeci tam nepůjdu s kýblem a smetákem! Odhodlaně jsem vyrazil k boxům na úschovu zavazadel. Ukázalo se však, že žádný z nich (nepřekvapivě) není s to pojmout smeták - a beztak nemám dostatek automatem akceptovaných mincí. Závažnost chvíle si ovšem žádala koláčky z pekařství na rožku, a tak jsem tam vyrazil s obrovskou krosnou, kýblem a smetákem. Když jsem s krosnou, kýblem, smetákem a koláčky obchod vítězně opouštěl, rozhovor za pultem dával průchod oprávněnému pohoršení, ale mně to bylo jedno. Závažnost chvíle si žádala (poslední budějcké) koláčky - a pokud mě sem ještě někdy vítr zavane, pamatovat už si mě dávno nebudou.

 

(I tento článek jedná o loňském stěhování.)

Zobrazeno 701×

Komentáře

deFlegmatique

Když jsme jezdili v předchozí práci po celém kraji a bývali ubytováni vždy někde poblíž lesů, kde jsme zrovna prováděli měření, vzpomínali zaslouzilejší kolegové na staré bohatýrské časy: co kde a jak zažili, vypili a provedli, načež kolega Lefaucheux (čti Lefoš) začasté neopomněl poznamenat, že má doma nástěnnou mapu, kde si spendlíčky s praporky pečlivě zaznamenává místa, kam už se nesmí v životě vrátit.

Šmoulice

To je roztomilé, jak jste poslední dobou sentimentální.

Adalberto

Yeah, protože nechat kýbl se smetákem ty tři minuty před obchodem by bylo moc riskantní.
A nebyl by z toho článek.

jsuc

Hm, kýbl se smetákem, to mi bude překážet a ještě bude tématem pro bizarní hovor. Že bych to nechal stát před obchodem?

Jasně, to by přeci nikdo neukradl, ani v Českých Budějovicích, nechám to tu stát...

... i když ...

... možná bych o tom mohl napsat za rok blog post na signály...

smetáku a kýble, pojďme na to!

dromedar

Popravdě jsem uvažoval o tom, že úklidové prostředky odložím na nádraží někde v koutě odbavovací haly. Avšak zejména na tom poctivém dřevěném smetáku z břevnovského železářství lpím do té míry, že bych ho nenechal ležet bez dozoru na veřejném prostranství ani tři minuty (a už vůbec ne na Lannovce).

Zobrazit 5 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Nejnovější

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio