Metabolity ducha korábu pouště

S božským dítkem máti

6. 6. 2020 2:20
Rubrika: Euchologie | Štítky: bohoslužba , Požehnání , breviář

... rač nám požehnání dáti.

 

Není tajné, že můj vztah k lidové zbožnosti, včetně té mariánské, je převážně vlažný, místy vysloveně nepřátelský, a některým jejím formám se odedávna vyhýbám z dálky. Jako by mě nikdy nenapadlo např. recitovat v rámci růžence tkzv. fatimský dodatek (modlí-li se dromedar sám, plynule pokračuje bez dodatku, modlí-li se dromedar s jinak smýšlejícím houfcem, dá si těch pár chvil oraz), tak bych nevypustil z úst "S božským dítkem máti".

Co je to vlastně zač? Někdo snad na základě obvyklého způsobu provedení řekne, že je to "mariánský kříž" (totiž zbožná průpovídka znamení kříže doprovázející), a jeho útěchou může být, že i já jsem tenhle omyl ještě nedávno sdílel.

Správné odpovědi nás přiblíží postřeh, že znamením kříže se modlitby začínají, ale "S božským dítkem máti" má místo zásadně na konci mariánských modliteb a pobožností, nikdy ne na jejich začátku. A již netřeba hledat dál, všechno do sebe zapadá: závěr rituálního celku, krátká modlitba doprovázená znamením kříže - požehnání. Zde ovšem ne ve formě autoritativní, požehnání předříkávajícím udělovaného, ale neautoritativní, požehnání vyprošující. To dobře odpovídá potřebám lidové zbožnosti, protože autoritativní požehnání jsou vesměs vyhrazena nositelům svátostného kněžství (reklama: uvědomělý laik zná výjimky a je vybaven příslušnou knížkou), zatímco pro lidovou zbožnost je charakteristické, že vychází zdola a na hierarchii není existenčně závislá.

Chovám naději, že alespoň někdo bude překvapen stejně jako já, když jsem zjistil, že toto požehnání, mně do té doby známé výhradně jako prvek mariánských pobožností a všelikého "modlení", zkrátka prvek povýtce paraliturgický (čemuž se zdá dobře odpovídat i lidová forma jazykově roztomilého a obsahem nepříliš hlubokomyslného dvouverší), je ve skutečnosti původu liturgického, a aby na tom nebylo dosti, nacházíme ho v liturgické knize autorovi těchto řádků snad až příliš milé - v breviáři.

V pokoncilním samozřejmě už ne - tam požehnání zůstávají jen na konci velkých hodinek a v neautoritativní formě je tam jen jedno dobře známé znění ("Dej nám, Bože, své požehnání, ..."), na které tu už před časem přišla řeč. Ale kdo někdy byl hostem třeba v Novém Dvoře a účastnil se matutina, určitě si vzpomene na rituálně silným způsobem ztvárněná čtení. V každém nokturnu po dozpívání posledního žalmu lektor vyjde ze svého místa v chóru, pomalu projde tichým a ztemnělým prostorem k pulpitu uprostřed, tam se hluboko skloní a řekne "Otče, prosím o požehnání." Ta prosba směřuje k otci zcela pozemskému, k představenému komunity, který pomalu, hlasitě a s hlubokou vážností pronese požehnání (třeba "Ať všemohoucí Bůh nám žehná, / kéž nám žehná." nebo "Kéž všemohoucí Bůh nám žehná a nás chrání, / Otec i Syn i Duch svatý."), chór odpoví "Amen", všichni se posadí a lektor začne číst. Přestože je to jeden z vysoce autoritativních momentů (jako všechny - nemnohé - sólové vstupy představeného v oficiu), požehnání před čteními matutina má vždy neautoritativní formu požehnání vyprošovaného, nikoli udělovaného. Zatímco dnes se s ním setkáváme jen u mnichů (a pravděpodobně ne u všech, neboť mnišské oficium je od liturgické reformy normováno jen velmi povšechně a liší se i dům od domu), před liturgickou reformou bylo standardním prvkem jak Římského breviáře, tak všech breviářů řádových a místních.

Je třeba říci, že roztomilá literární forma "S božským dítkem máti" nejde na vrub "polidovění" původně vážného a závažného liturgického textu, ale velice dobře reprodukuje obsah i literární kvality předlohy:

Nos cum prole pia / benedicat Virgo Maria.

I ostatní požehnání před čteními jsou větším dílem podobná - literárně ne právě vybroušená a obsahem často ne právě hluboká - rýmovaná dvouverší, přičemž i kvalita rýmu je rozkolísaná. (Zlému jazyku ze Signálů se chce říci "jako když VVRH básní." Ovšem už za chvíli se bude moci říkat i "jako když dromedar básní.")

Níže nabízím vybrané ukázky s pokusem o vlastní veršotepecký převod do češtiny. Kdo by stál o seriosnější český překlad, dbající smyslu více než formy, nebo o úplnější přehled požehnání a jejich překladů, viz Bárta J.: "Žaltář Římského breviáře", Praha: Vyšehrad 1947.

Nejprve dokončeme řadu tří požehnání k lekcím sobotní památky Panny Marie ("Nos cum prole pia" v této řadě figuruje na prvním místě):

Ipsa Virgo virginum

intercedat pro nobis ad Dominum.

Sama Panna panen

ať za nás prosí před Pánem.

Per Virginem matrem

concedat nobis Dominus salutem et pacem.

Skrz Bohorodičku panenskou

dejž nám Pán pokoj a spásu svou.

A když máme po Svatém Duchu (třetí požehnání z prvního a druhého nokturnu dní, kdy se oficium slaví s devíti lekcemi):

Spiritus Sancti gratia

illuminet sensus et corda nostra.

Tvá milost, ó Svatý Duše,

osvítiž smysly i srdce naše.

Ignem sui amoris

accendat Deus in cordibus nostris.

Lásky své plamen

ať Bůh rozžehne v srdcích našich, amen.

A konečně jedno, které jste možná občas někde zaslechli při mši polohlasně od ambonu (pro oficiální české znění viz mešní řád):

Per evangelica dicta

deleantur nostra delicta.

Skrz evangelijní čtení

ať jsou zahlazena naše (z)hřešení.

 

Kdyby snad požehnání v Římském breviáři (z nichž zde podán jen malý výběr!) někomu byla málo, (nejen) v předtridentském breviáři pražském jich najde víc, včetně více sestav pro speciální příležitosti. Ovšem ani to někomu nestačilo a do odkazovaného výtisku si rukou připsal mnohá další.

Zobrazeno 549×

Komentáře

jk-s

U lidí je to nemožné, ale ne u Boha; vždyť u Boha je možné všecko.

dromedar

@Pavel_Jan díky, čtenáře prosím o odevzdání hlasu v anketě https://www.signaly.cz/dromedar/prispevek/802301

Jinak varianta "S božským dítkem" mi přijde jako o něco těsnější překlad latinského originálu - proles (-is, f) je, stejně jako "dítko" a narozdíl od "syna", potomek bez určení pohlaví. Navíc to latinské požehnání mluví o Jezulátku jako synu Marie, ne jako o Synu Otce. (Adjektivum "božský/é" v latinské předloze není.)

Zobrazit 29 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio