Metabolity ducha korábu pouště

Domácí nedělní bohoslužba: proč (ne) denní modlitba církve

3. 4. 2020 1:15
Rubrika: Euchologie | Štítky: bohoslužba , breviář

Když teď (s výjimkou kněží a jiných "profesionálních katolíků") vesměs nemáte jak "splnit nedělní povinnost", jakým způsobem "světíte den sváteční"? Sledujete přenosy bohoslužeb? Slavíte nějakou formu bohoslužby domácí?

 

Nedávno jsem tu věnoval pozornost návrhu na slavení domácí nedělní bohoslužby připravenému Pastoračním střediskem Arcibiskupství pražského. Návrh podobného rázu (ovšem bez hrubých nedostatků typu nesmyslně zapojeného pozdravení pokoje) pustila do světa i liturgie.cz. Na facebookové stránce téhož subjektu se k tomuto tématu nedávno znovu stočila řeč. Jeden z komentujících tam upozorňuje na to, že je neprávem upozaďována denní modlitba církve jako forma domácí, resp. laické bohoslužby.

Kdo mě trochu zná a ví, kolem čeho se točí můj život, patrně mě nebude podezírat, že si denní modlitby církve vážím málo. Spíš by bylo namístě podezření, zda si jí nevážím naopak víc, než náleží, na úkor důležitějších věcí. Bylo by tedy možné očekávat, že na radikální omezení veřejných bohoslužeb zareaguji promptním vydáním nové, okolnostem přizpůsobené reklamy na breviář. "Domácí bohoslužba vpravdě liturgická, nesčetnými přednostmi se skvící, nejnověji Kongregací pro bohoslužbu a svátosti znovu doporučovaná!" Ale to jsem neudělal - a neudělám to ani dnes.

Neudělám to, protože mám za to, že část denní modlitby církve (nejspíš ranní chvály, popř. nešpory) jako hlavní nedělní/sváteční bohoslužba - ať ve filiálním kostele ten týden neobslouženém knězem, ať v domácnosti, které účast na jakýchkoli veřejných bohoslužbách znemožnila epidemie - zpravidla nebude dobře fungovat, a to bez ohledu na to, jestli jsou nebo nejsou ve hře malé děti, jestli místo krátkého čtení z breviáře vezmeme jedno z mešních čtení daného dne (srov. VPDMC 46) a jak celé slavení ztvárníme. Denní modlitba církve - když pomineme hojná dobrodiní jejího soustavného modlení den za dnem - je skvělá pro vyzdvižení dne obzvlášť svátečního: když se velký svátek už v předvečer za soumraku začíná prvními nešporami, (když se před úsvitem vstává k modlitbě se čtením), když se sváteční den končí nešporami druhými (se zpěvem, asistencí, kadidlem). Ale to, aby některá její hodinka byla jedinou a hlavní bohoslužbou svátečního dne, se s jejím rázem špatně slučuje. Smyslem denní modlitby církve je být jakousi modlitební osnovou dne. Jednotlivé hodinky jsou poměrně krátké a nevýrazné modlitební bohoslužby. Nepatří k jejich přirozenosti být bohoslužebným vrcholem dne - naopak.

Pro denní modlitbu církve vidím dvě smysluplné možnosti zapojení do domácího bohoslužebného života "doby koronavirové". První je podle hesla "breviář je modlení pro starý báby": pro bohoslužbu jsou potřeba minimálně dva (mše slavená samotným knězem je politováníhodný exces a nepovažuji za správné, že je od liturgické reformy zcela legální a všeobecně povolená), snad nikdo nebude sám doma slavit bohoslužbu slova, ale denní modlitba církve se již dávno prosadila jako běžně konaná o samotě. Může tak být dobrou bohoslužebnou formou pro jednočlennou domácnost. Rozhodně ale doporučuji chopit se jí "v souladu s její přirozeností" a nedělat např. z ranních chval náhradu nedělní mše, ale modlit se alespoň ranní chvály a (pokud možno oboje) nešpory. Druhou možností je sáhnout po (libovolném) kusu denní modlitby církve jako po aktivním úkonu bohoslužby tam, kde místo nedělní mše obvykle zaujímá sledování mše v přenosu. (Tady se pro srozumitelnost hodí říci, že sledování bohoslužby v přenosu je pro mě možné jen jako zcela pasivní. Byl jsem svědkem toho, jak různí souvěrci sledovali mši v televizi, celebrantovi odpovídali a dokonce zpívali písně z kancionálu, ale to je něco v mých očích krajně divného a pro mě nepraktikovatelného. Je-li ovšem sledování přenášené bohoslužby zcela pasivní, jistě se sluší "světit den sváteční" i nějakým aktivním bohoslužebným úkonem, např. právě částí denní modlitby církve.)

 

Kdo namítne, že tenhle příspěvek do rubriky "Euchologie" tematicky až tak úplně nezapadá, samozřejmě má pravdu, ale chtěl jsem mít články k problematice "domácích nedělních bohoslužeb" všechny v jednom hrníčku.

Zobrazeno 205×

Komentáře

Vojtěch Hýbl (VVRH)

Taky, když sleduji on-line mši, tak pěkně v křesle a reaguji jen na kříž, zpozorním při proměňování a na požehnání. Jinak je to mnohem víc, než sledování jakéhokoli akčního filmu, ale mnohem míň, než osobní účast na mši svaté sic tato je v této době ještě pro mnohé nedostupná.

dromedar

@VVRH "je to mnohem víc, než sledování jakéhokoli akčního filmu"

Neznám Vás tak, abych měl správné měřítko, co znamená "víc, než sledování jakéhokoli akčního filmu". Pro mě je třeba "víc, než sledování jakéhokoli akčního filmu" skoro cokoli, takže by taková výpověď v mých ústech byla významově blízká prázdnotě.

Vojtěch Hýbl (VVRH)

Filmy, ve kterých je nějaká akce, mě baví, samozřejmě za určitých podmínek, z nichž 1. je, že se neporušují Boží přikázání. V tomto ohledu sledování mše je mnohem více, protože mše sama o sobě je mnohem akčnější, než jakýkoliv film - ve mši se přece uskutečňuje Nejsvětější oběť a to je mnohem víc, než drama. Deus semper mayor! Sledování mše je však mnohem méně, než fyzická účast na ni. Asi tak.

deFlegmatique

"mayor" ???
To snad ani ne.

Vojtěch Hýbl (VVRH)

Bůh je stále větší - jo, ono se tam mělo napsat asi i

Zobrazit 5 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio