Čtenářům chtivým (obvyklých) dromedárovin a unuděným nynější záplavou hejtů na YouCat se omlouvám a prosím ještě o trochu strpení - ve zneužívání tohoto blogu coby publikační platformy pro sbírku ukázek překladatelských perel z českého YouCatu budu pokračovat předběžně ještě dvěma články. Ten dnešní nabízí třetí a poslední skromnou porci pozoruhodností z druhé části třetího dílu ("Desatero").
čl. 416 "Co podstatně patří ke křesťanskému manželství?" vyjmenovává "čtyři podstatné prvky manželství" (jednota, nerozlučitelnost, otevřenost pro potomstvo, dobro manželů - srov. CIC 1055, 1056) a pak uzavírá:
| Pokud jeden z partnerů v okamžiku uzavření manželství vylučuje jeden ze čtyř uvedených bodů, svátostné manželství nemůže být uzavřeno, bylo by neplatné. | Schließt einer der beiden Partner zum Zeitpunkt der Eheschließung einen der vier genannten Punkte aus, so kommt das Sakrament der Ehe nicht zustande. |
Katechismus tu traktuje materii kanonického práva (problematiku manželského souhlasu jako podmínky platnosti manželství), ale překladatel se podle všeho věcně nechytá, literou předlohy se nenechává svázat (popř. jí správně nerozumí), a výsledek je nesmyslný: na jedné straně se mluví o "okamžiku uzavření manželství", na druhé o tom, jestli vůbec "může být uzavřeno". V originálu není řeč o tom, jestli manželství "může být uzavřeno", ale jestli pokus o jeho uzavření za daných okolností je či není úspěšný, jestli je či není uzavřeno platně. (Není.)
"Pokud jeden z partnerů v okamžiku uzavření manželství jeden ze čtyř uvedených bodů vylučuje, manželství uzavřeno není." Nebo (originál mluví o svátosti manželství) "... svátost manželství udělena není." Nebo (možná nejsrozumitelnější možnost?) "... manželství vůbec nevznikne."
čl. 426 předestírá některé abstraktnější explikace sedmého přikázání.
| ... O toto přikázání se také opírá žaloba proti nespravedlivému rozdělování surovin. | Die ungerechte Verteilung der Rohstoffe wird in diesem Gebot ebenfalls angeklagt. |
Jedno z těch míst, kde na první přečtení nerozumím, o čem je řeč (jaká žaloba? ke komu?), na druhé přečtení si pravděpodobný smysl domýšlím z kontextu a konstatuji, že YouCat "nemluví řečí mého kmene". Originál nemluví o žádné "žalobě, která se o přikázání opírá," ale jmenuje další materii, na kterou se přikázání samo vztahuje.
Sám si však nejsem jist, jak toto místo vhodně přeložit. Doslovný překlad "Toto přikázání rovněž žaluje proti nespravedlivému rozdělování surovin" není moc pěkný - německé "anklagen" je v takovémto významu a kontextu frekventované a obvyklé, "žalovat" zatuchle knižní. "Toto přikázání je též obžalobou nespravedlivého rozdělování surovin." Nebo snad lépe(?) volněji "Toto přikázání je porušováno také nespravedlivým rozdělováním surovin."
čl. 449 Čím se inspiruje láska k chudým?
Láska k chudým musí být poznávacím znamením křesťanů. Chudé nelze odbýt jen nějakou almužnou, protože mají právo na spravedlnost. Křesťané mají povinnost dělit se o to, co mají. Příkladem lásky k chudým je Ježíš Kristus.
Ježíšovo horské kázání začíná slovy: "Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království" (Mt 5,3). Láska k chudým se uskutečňuje úsilím směřujícím proti hmotné chudobě a také proti četným formám kulturní, mravní a náboženské chudoby. Skutky duchovního i tělesného milosrdenství a četné dobročinné instituce vzniklé během staletí jsou konkrétním svědectvím přednostní lásky k chudým, která charakterizuje Ježíšovy učedníky. Láska k chudým se inspiruje evangeliem blahoslavenství a Ježíšovým příkladem v jeho stálé pozornosti k chudým: "Cokoliv jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších bratří, pro mne jste udělali" (Mt 25,40). | Welche Bedeutung haben die Armen für Christen?
Die Liebe zu den Armen muss für alle Zeiten das Kennzeichen der Christen sein. Den Armen stehen nicht einfach irgendwelche Almosen zu; sie haben einen Anspruch auf Gerechtigkeit. Für Christen besteht eine besondere Pflicht, ihre Güter zu teilen. Vorbild in der Liebe zu den Armen ist Christus.
"Selig, die arm sind vor Gott; denn ihnen gehört das Himmelreich" (Mt 5,3) - das ist das erste Satz der Bergpredigt Jesu. Es gibt materielle, seelische, geistige und spirituelle Armut. Christen müssen sich der Bedürftigen dieser Erde mit großer Aufmerksamkeit, Liebe und Nachhaltigkeit annehmen. Sie werden nämlich von Christus an keinem Punkt so klar gemessen wie an der Art, wie sie mit den Armen umgehen: "Was ihr für einen meiner geringsten Brüder getan habt, das habt ihr mir getan" (Mt 25,40). |
Jeden z těch článků, k jejichž bližšímu prozkoumání mě navedla skutečnost, že se odpověď úplně míjí s otázkou.
Svým způsobem chápu toho, kdo otázku "Jaký význam mají chudí pro křesťany?" měl potřebu "vylepšit" (smrdí tím, jako by "chudé" stavěla vůči "křesťanům" do funkce, a tedy do řádu prostředků), ale vůbec se to nepovedlo. Odpověď (odstavec "Láska ... Kristus") je přeložená v zásadě dobře - a v důsledku toho na otázku neodpovídá. Upravené otázce je přizpůsoben až obsah "prohlubujícího odstavce", kde byly z předlohy ponechány biblické citáty na úvod a závěr a prostor mezi nimi byl vyplněn novým, na předloze převážně nezávislým obsahem.
"Blahoslavení, kteří jsou chudí před Bohem, neboť jejich je nebeské království" (Mt 5,3) - to je první věta Ježíšova horského kázání. Chudoba je materiální, duševní, duchovní a spirituální. Křesťané se musejí potřebných této země (Erde - tzn. země v globálním slova smyslu, ne země jako stát) ujímat s velkou pozorností, láskou a [Nachhaltigkeit - nevím]. V žádné oblasti totiž nebudou Kristem souzeni tak jasně jako podle toho, jak jednají s chudými: "Co jste udělali pro jednoho z mých nejmenších bratří, pro mne jste udělali" (Mt 25, 40).
Česká verze je sluníčková, církev z ní vychází zasloužilá a krásná, křesťané jako Kristem inspirovaní učedníci. Německá předloha je mnohem méně vzletná a (na začátek postní doby příhodně) nezamlčuje Krista-soudce.
čl. 461 Jaký je vztah mezi krásou a pravdou? Pravda je krásná sama od sebe. Zahrnuje v sobě jas duchovní krásy. Kromě slova existuje mnoho způsobů vyjádření pravdy, zvláště v uměleckých dílech. Bůh je zdrojem krásy i pravdy, proto je umění, které se věnuje kráse a pravdě, cestou k Bohu. | Wie vermittelt die Kunst zwischen Schönheit und Wahrheit? Das Wahre und das Schöne gehören zusammen, denn Gott ist sowohl die Quelle des Schönen als auch die Quelle der Wahrheit. Die Kunst, die sich dem Schönen widmet, ist daher ein eigener Weg zum Ganzen und zu Gott. |
Tady mou pozornost přitáhlo závažné - a přinejmenším sporné - filosofické tvrzení, že "pravda je krásná sama od sebe". Ukázalo se (nepřekvapivě), že s článkem bylo naloženo velmi kreativně. Srovnávám jen otázku a odpověď, na rozvádějící odstavec už nemám energii (a čtenář patrně také ne).
"Jak umění zprostředkovává mezi krásou a pravdou?
Pravda a krásno patří k sobě, protože Bůh je zdrojem krásna, stejně jako zdrojem pravdy. Umění, které se věnuje krásnu, je proto svébytnou/legitimní/[eigener - tápu] cestou k celku ("celku bytí"?) a k Bohu."
čl. 376 vybočuje z dosavadního numerického pořadí, zejm. z důvodu toho, že jsem nebyl úplně pořádný, když jsem si chystal poznámky, a všiml jsem si toho až teď. Ale na konec se hodí, protože je hezkou a stručnou ukázkou překladatelského nešvaru, který na českém YouCatu nenávidím mnohem víc, než všechna (čtenářsky vděčnější) nepochopení a více či méně zdařilá "vylepšení":
| ... ... Křesťan miluje svou vlast a v případě ohrožení ji nejrůznějším způsobem brání. Ochotně přijímá službu ve státních orgánech. Proto aktivně i pasivně uplatňuje své volební právo a neobchází svou daňovou povinnost. | Auch ein Christ soll seine Heimat lieben, sie in der Not auf unterschiedliche Weise verteidigen und sich gerne in den Dienst staatlicher Einrichtungen stellen. Er soll das aktive und passive Wahlrecht ausüben und sich gerechter Steuerpflicht nicht entziehen. |
"Proto." Čtenář hledá nějaký druh příčinného vztahu, čte podruhé a potřetí. Vyplývá nějak "uplatňování aktivního i pasivního volebního práva" z "ochotného přijímání služby ve státních orgánech"? Když se budeme dostatečně namáhat, určitý vztah samozřejmě najdeme, ale rozhodně ne takový, který by dobře fungující mysl popsala jako příčinný vztah mezi danými dvěma skutečnostmi.
Mluví o nějakém takovém vztahu německá předloha? Samozřejmě ne. Když z překladu nadbytečné "proto" škrtneme, text začne dávat dobrý smysl (byť stále ne úplně přesně ten smysl, který komunikuje německá předloha, ale to nechávám za domácí úkol zvídavému čtenáři). Jeden vhodně nastražený syntaktický element bohatě stačí k tomu, aby se smysluplný text proměnil ve slovní bláto.
Domácí úkol pro disciplinované kupce-dárce YouCatů: až zase jeden YouCat koupíte, předtím, než ho darujete, alespoň škrtněte nebo zalepte ono nesmyslné "proto" v článku 376. Sice to nejspíš nikdy nikdo neocení (všichni víme, že YouCat skoro nikdo nečte, a i kdyby snad četl, za 375 článků předtím vůči slovní blátivosti tak jako tak notně otupí), ale může vás hřát vědomí, že jste sprovodili ze světa alespoň jeden z toho zástupu nesmyslů, které mezi žlutými deskami na Vaše dítky/vnoučata/kmotřence/... číhají. A to je dozajista věc dobrá a záslužná.
V posledním diskutovaném odstavci jsem doplnil chybějící zvýraznění adjektiva "gerechter".
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.