V jednom z textů, kde "konzalovci" reflektují svou svéráznou podobu církevnosti - nešálí-li mě paměť, je to v příspěvku Jana Konzala do sborníku "Česká katolická eklesiologie druhé poloviny 20. století" - autor píše o tom, jak se prakticky všichni členové jeho církevní obce ve volném čase věnují (asi ne nutně formálnímu akademickému) studiu teologie, a neodpustí si kousavou poznánku, že "při tom nejsou korumpováni vyhlídkou na ordinaci".
O tom, zda a jak "vyhlídka na ordinaci" studenta teologie korumpuje, mnoho nevím. Naopak vím, že vyhlídka na (často, ale ne nutně, s ordinací spojené) pastorační uplatnění je dobrým horizontem, k němuž studium směřuje a jímž se dají průběžně poměřovat dosažené výsledky: "ke složení zkoušky to stačilo, ale bude to stačit i na kazatelně / ve zpovědnici / za katedrou / na farním úřadě / ...?"
Já jsem, jak známo, nejen na ordinaci, ale ani na jakékoli pastorační uplatnění nikdy (rozumí se v době od započetí studia) nepomýšlel, a mohl bych tak posloužit jako antivzor "akademického teologa bez kontaktu s realitou," který (ani trochu) "nesmrdí stádem, jak si to přeje papež František." Korumpován ovšem jsem - možná mnohem perverzněji, než si Konzal vůbec uměl představit: zatímco kandidátům svěcení podsouvá, že z nízkých důvodů (totiž jen kvůli vyhlídce na duchovenský úřad) studují teologii, já, víceméně nevěřící absolvent teologie, jsem vyhlídkou na akademickou kariéru (i) na vysokých školách řídících se církevním právem korumpován ke "správnému katolickému věření" a "správné katolické praxi". Kdyby mě snad v blízké době někdo viděl podezřele se ochomýtat okolo zpovědnic, nebo dokonce přistupovat k svatému přijímání, je na místě podezření, že nejde o projev autentického obrácení, nýbrž že dromedar pod vidinou mrzkého zisku zaprodal duši ďáblu. Totéž je třeba předpokládat, kdyby se snad někdy v budoucnu rozšířily zvěsti, že jsem (patrně s vyhlídkou na kanonickou misi) složil "antimodernistickou přísahu".
Pakliže do jara nedojde k autentickému obrácení (což by byl úkaz krajně nepravděpodobný) ani nezaprodám duši ďáblu, "správné katolické věření" a "správnou katolickou praxi" předstíraje, patrně někoho z pražského ordinariátu čeká bizarní setkání s víceméně nevěřícím a zcela nepraktikujícím magistrem teologie, který pro potřeby přijímacího řízení ke studiu doktorskému žádá o štempl, že jeho vlastní ordinář proti takovému jeho studiu nic nenamítá. Sám jsem zvědav, jak moc ten štempl berou vážně a na co se mě ne/budou vyptávat.
@Ferenc Má BÁvo
(ale maximálně X3)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.