(Na okraj uvažovaného vzniku Společenství frustrovaných exotů.)
"Ty. Jseš. Divný. ... Trochu jako bratr X." *)
"Já vím. Však i na gymnasiu, když o mně mluvili lidi z paralelních tříd, co mě neznali jménem, říkali mi často prostě Exot."
"Exod? Jako Mojžíš a tak?" (Otec novicmistr tou dobou uměl česky už opravdu hodně dobře, ale cizí jazyk i po letech zůstává cizím jazykem.)
"Ne. Exot jako exotický: někdo, kdo z dalekých (exotických) krajin sice není, ale v nějakém ohledu působí dojmem, jako by byl."
* = proti tomu, že jsem divný já, a že divný je i br. X, jsem nemohl mít námitek. Nikdy jsem ale nepřišel na to, v čem by si naše dvě nezpochybnitelné divnosti mohly být podobné.
... v čem by si naše dvě nezpochybnitelné divnosti mohly být podobné.
Třeba v tom, co obecně definuje divnost. :-)
... v čem by si naše dvě nezpochybnitelné divnosti mohly být podobné.
v míře vzájemné jinakosti
Nebo že nejste teplej.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.