Metabolity ducha korábu pouště

Zástěrovská

2. 8. 2019 23:38
Rubrika: Euchologie | Štítky: modlitby

Bože Otče, vše, co zde máme, je od tebe.

Přijmi naše díky a pomáhej nám,

abychom nikdy nepřestávali plnit tvou vůli.

Buď naším hostem, Pane Ježíši!

 

Když ještě byla živa babička a pratety a sešlo se k obědu příbuzenstvo z máminy strany, byla větší než malá šance, že zazní tato modlitba, podle všeho pocházející od pradědečka. (Není nepravděpodobné, že ji sám zformuloval, stejně dobře možné však je, že ji vzal z nějaké starší modlitební knížky. Po možných pramenech jsem zatím nepátral.) Říkala se vždycky společně, dost rychle, rovným hlasem beze všech pomlk, nápadnějších akcentů a melodie (první pokles hlasu až na "vůli"!), na dva nebo tři nádechy. Jako dítko neznající ještě slovo "vůle" jsem vždycky dumal nad hlubokým tajemstvím katolického náboženství, co to znamená "plnit Boží hůli," a jak je k tomu ta hůl(e) asi uzpůsobena.

 

Modlitba společně recitovaná celým širokým příbuzenstvem (včetně toho zatím pořádně nerozumějícího kloučka) pochopitelně není jednou z mnoha - nikdo se nebude ptát "tak kterou dneska vezmem?" Je to jediná modlitba pro danou příležitost, a kolikrát se společně obědvá, tolikrát bude říkána.

Pro společnou recitaci má odpovídající kvality. Ve čtyřech frázích, dlouhých tak akorát, aby se vystačilo s dechem, je jednoduchým jazykem řečeno víceméně všechno podstatné. Modlitba nehledá hluboké myšlenky, ani se netáhne do délky. Neusiluje o žádný zvlášť vysoký styl, nesnaží se imitovat liturgické orace, a zřejmě i díky tomu zůstává ještě dnes po jazykové stránce v zásadě aktuální.

Společné recitaci odpovídá gramatická osoba. I liturgické orace se vyjadřují v první osobě plurálu, protože je celebrant pronáší jménem církve. Zde ovšem nejde o plurál "řeči něčím jménem," ale o "my" těch, kdo modlitbu právě společně pronášejí. Společné recitaci konečně odpovídá i forma - modlitba nemá standardní závěr a nikdy by nikoho z příbuzenstva nenapadlo připojovat k ní "amen."

Párkrát se stalo, že jsem se nenadále octl v situaci, kdy mi připadlo říkat modlitbu před jídlem, a že přede všemi modlitbami improvisovanými daleko upřednostňuji ty léty prověřené, sáhl jsem po té jediné, kterou mám uloženou v paměti. (Ba jednou jsem ji - "modlíte se doma před jídlem? Tak se modli!" - po rychlé úvaze, jestli nebude snazší latina, i do němčiny překládal.) Ale ouha! Jak se výtečně hodí ke společnému přednesu, tak se vůbec nehodí k tomu, být předříkávána, což mi ovšem došlo až při dumání nad divnou pachutí, která z nenáležitého užívání tohoto kousku "rodinného stříbra" zůstává. Dobrá modlitba pronášená "předmodlívačem" musí mít jiné kvality, než modlitba společně recitovaná, a jedna z nich je naprosto nepostradatelná: uspokojivý závěr. (Uspokojivý je každý závěr, na který církevně socialisovaný katolík i ze spaní odpoví "amen.") Zvolání "Buď naším hostem, Pane Ježíši!" uspokojivým závěrem v žádném případě není a vytváří spíš jakýsi nežádoucí druhý vrchol, dále umocněný tím, že dnešnímu posluchači (přinejmenším tomu, který píše tyto řádky) zní již dost přepjatě. Společná recitace to snese (zvlášť, když v rohu nad kamny, ve kterých se nikdy netopilo, visí podobizna pravděpodobného autora modlitby, a většina modlících se patří k některé generaci jeho potomků), přednášená modlitba nikoli.

 

Když jsem tu včera psal o knížečce modliteb před jídlem a po jídle od paulínek, můžu dodat, že něco jako modlitbu po jídle znám snad akorát z kláštera, kde jsem se "nestal mnichem." Z rodinného prostředí ne.

Zobrazeno 517×

Komentáře

JiKu

Dromedar má své mouchy, ale má opravdový liturgický cit.

Takových lidí je třeba si vážit a v případě potřeby se k nim obracet o radu.

JiKu

JiKu má taky liturgický cit. Či spíše má čuch na lidi, kteří mají liturgický cit a dokáže ocenit jejich projevy a nápady.

dromedar

Liturgický cit je jedna z věcí, které bych rád měl, proto je rád předstírám, a při dobré konstelaci látky a publika jsem v tom předstírání někdy dokonce i úspěšný :)

dromedar

Jinak (donedávna prázdnou, ale už nějakou dobu existující) rubriku věnovanou speciálně "modlení" inspirovaly komentáře pod tímhle článkem https://duchovni-inspirace.signaly.cz/1809/jak-se-doma-modlite
Je to spíš dobrý vliv redakčního obsahu, nebo dobrý vliv pana papeže?

Zobrazit 4 komentáře »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio