Zpíváme si v době velikonoční

(Volná reakce na stejnojmenný článek jinde.)

"Když budeš potřebovat, děti Ti pohlídám," nabízel jsem své pomalu pod čepec se chystající sestře - i s ohledem na to, že (potenciální pra-)rodiče jsou na tom zdravotně tak, že jako hlídači vnoučat moc nepřicházejí v úvahu.

"Když budeš potřebovat, děti Ti pohlídám, ale musíš počítat s tím, že je zpátky dostaneš špinavé¹, hladové² a vůbec po všech stránkách zkažené." V neposlední řadě i po stránce hudební. Pro vyluzování zvuků hudebních i přes-všechnu-snahu-ne-tak-docela-hudebních jsem velmi, ale "plytká píseň duchovní" (mám na mysli drtivou většinu písní doporučovaných stejnojmenným článkem jinde) mi nesmí do domu. Zatímco světské písně všech odstínů plytkosti jsou vítány, v náboženské řeči není místo pro banalitu ani blábol.

Myslím, že ani není vhodné pro běžné domácí muzicírování sahat po duchovních písních, jejichž náležitým místem je modlitba. I když obava, že nebohá pacholata budou po indoktrinaci úchylným strýcem prozpěvovat "Buoh všemohúcí" a "krleš" (o zpěvech v neznámých jazycích nemluvě), není zcela lichá, smysluplný výběr duchovních písní pro zpívání s dětmi udávají potřeby "domácího bohoslužebného života": nápěvy základních modliteb, něco málo z večerních písní (najdete ve starších kancionálech; docela pěkný výběr z nich je zahrnut v breviáři jako hymny kompletáře a feriálních nešpor), příp. nějaké vkusné zpívané modlitby ke stolu. Pokud by se tady mělo nějak promítnout to, že si "zpíváme v době velikonoční," tak spíš okrajově, třeba velikonoční závěrečnou mariánskou antifonou (nejen na místě modlitby Anděl Páně). Domácí modlitba liturgický rok zpravidla příliš nereflektuje.

¹ Skautská výchovná metoda špiní, jinou neznám.

² Jeden z mých někdejších svěřenců z oddílu mi při žádném pozdějším setkání neopomněl připomenout, jak jednou na výpravě zvracel z nechutné ovesné kaše, kterou jsme tam společně uvařili, a na jejíž nechutnosti jsem nesl všechnu vinu, anžto jsem zapomněl vzít s sebou část základních ingrediencí, včetně cukru. Dlužno říci, že i když se za tenhle incident trochu stydím, mezi ty, které mě pronásledují za bezesných nocí, nepatří.