Metabolity ducha korábu pouště

Poušť svatého Marka

12. 12. 2018 17:23
Rubrika: O mně

Když jsem asi dva roky zpátky náhodou narazil na "poušť sv. Marka", byla to láska na první pohled: původně kostel ze 16. stol., který přečkal zánik obce za Třicetileté války a vznikla u něj poustevna (odtud "poušť"). Za josefínských reforem byla poustevna zrušena, kostel odsvěcen a přestavěn na hájovnu. Hájovna fungovala zřejmě do konce 80. let - nakolik lze něco soudit podle lesnických dokumentů, které jsou dodnes poházené ve vedlejší budově, která snad sloužila jako administrativní zázemí lesní správy. I když už zloději kovů z volně přístupného objektu odnesli všechno, co mělo nějakou cenu, je patrné, že se tu ve středně dávné minulosti žilo celkem na výši doby - do hájovny byla zavedena elektřina, vytápěna byla ústředním topením. Zdrojem vody byla vlastní studna. (Je docela dobře zakrytá, takže člověk do ní nespadne, ale pozor na nohy a na malé psy.)

Poloha nedělá z "pouště" dobré místo pro nějakou radikální anachorézi: nachází se jen asi kilometr od Vysokého Chlumce, kolem vede turistická značená trasa i cyklostezka. Po pěkně zpevněné cestě se tam dá (když někdo má klíč od závory) dojet autem. I v době, kdy tady žil poustevník, to byl podle všeho spíš "kostelník na malém poutním místě", než někdo žijící v kdovíjak velké odloučenosti od světa. Na druhou stranu, pokud "malé poutní místo" nebylo nějak extrémně populární, přinejmenším mimo hlavní poutní sezónu měl možná i "v lese kousek za Vysokým Chlumcem" samoty dost.

Zejména interiér je dnes poznamenán tím, že tu někdy v ne úplně dávné minulosti byl squat nebo klubovna nějakého krajně levicového uskupení: zdi jsou popsané anarchistickými hesly, na hromosvodu visí vybledlá vlajka, uvnitř je natahané všelijaké sedací zařízení (stará sedací souprava, autosedačky). Z této doby pochází zřejmě i provizorní "zasklení" některých vytlučených oken plastovou fólií.

Nejnápadnější památkou na původní určení hlavní budovy je její půdorys, z nějž jasně vystupuje pětiboký presbytář. Ten je v dnešní disposici interiéru oddělen jako mal(ink)á samostatná místnost a je z celého přízemí daleko nejzchátralejší - díky  dlouhodobému zatékání už se propadá strop. Od zbytku domu "presbytář" oddělují schodiště do patra a do sklepa. Někdejší chrámová loď je rozdělena na dvě nebo tři místnosti.

Nějakou dobu jsem spřádal pošetilé plány, že bych "poušť" koupil (ne že bych teď měl byť i jen na to, aby mi nějaká banka byla svolná dát na koupi ruiny hypotéku), postupně ji opravil a žil tam. Dokonce jsem kvůli tomu kontaktoval stávajícího majitele: hájovna patří firmě, která spravuje i okolní les, a zbavovat se jí (asi celkem pochopitelně) nechce. Dlužno říci, že i když kouzlu místa je těžké se ubránit, pragmaticky viděno je "poušť" jako obydlí pro jednoho blouda nesmyslně velká, o přilehlých budovách (zčásti charakteru obytného nebo administrativního, zčásti hospodářského) nemluvě. Místa násobně víc, než bych mohl upotřebit, a práce jako na kostele.

 

Pohled ze severovýchoduzápadu - hájovna jako každá jiná, ruinovitost zakrývají náletové dřeviny.

 

Ne každá hájovna však má presbytář. (Pohled z jihu).

 

Nad všechny pozemské fotky krásnější je pohled z výšky.

Zobrazeno 2846×

Komentáře

dromedar

wow, děkuji!

dromedar

Když se mi takhle "poušť" - akorát pár dní před titulárním svátkem někdejšího kostela - připomíná, tak si sem uložím odkaz na jeden související příspěvek https://www.signaly.cz/dromedar/prispevek/749955

Zobrazit 12 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Nejnovější

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio