Svatý Michaeli archanděli 1948

Už se zase (snad to nezakřiknu) pomalu blížím konci studia teologie a píšu diplomovou práci o českých překladech z breviáře před Druhým vatikánským koncilem. Porůznu vydaných drobných dílčích překladů je opravdu velké množství a sotva kdy budu moci sestavit vyčerpávající katalog (a i kdyby snad, je jisté, že do května hotový nebude), ale už mám soupis, který může vznášet nárok na to, že je soupisem representativním.

Od poloviny 19. stol. se citelně zvyšuje "kadence" - nějaká relevantní publikace vychází skoro každý rok, a to trvá až do roku 1948. Tam najednou nastává úplné ticho. Něco málo se objevuje zase až s uvolněním v roce 1968. A v tom temném roce 1948, jako poslední publikace svého druhu, vychází Církevní hodinky ke cti svatého Michaela Archanděla v překladu kanovníka Antonína Stříže. Jde o překlad obojích nešpor, matutina a laud ze svátku slaveného 29. září.

Jsou sváteční formuláře, které přeložil a otiskl skoro každý, kdo nějaké ty "lidové nešpory" připravoval. Pak jsou takové, které nejsou až tak všeobecně rozšířené, ale přeci mají překladů několik. Svátek sv. archanděla Michaela nepatřil mezi první ani druhé. Nešpory (a jenom ty) pro něj nabízí před Střížem pouze úplné vydání brněnské "Cesty k věčné spáse", a to jen proto, že je to (i po stránce zahrnutých nešporních formulářů) mamutí projekt, který usiluje podat vedle nejdůležitějších svátků církevního roku nešpory také pro patrocinium jednoho každého kostela a kaple, stojící v době vydání v brněnské diecési. Co tedy vedlo Stříže k tomu, přeložit a vydat zrovna svatomichalské oficium? Možná nějaká lokální slavnost?

Na konci sešitu, za druhými nešporami, jsou na posledních dvou stranách připojeny "modlitby z Exorcismu vydaného papežem Lvem XIII.", ústící do tří invokací.

Od úkladů ďáblových, / vysvoboď nás Pane!

Abys Církvi své dopřál v bezpečné svobodě tobě sloužiti, / tě prosíme, uslyš nás!

Abys nepřátele Církve svaté pokořiti ráčil, / tě prosíme, uslyš nás!

A s těmi na rtech jde církev vstříc letům nesvobody.

Střížovo svatomichalské oficium je, v míře pro žánr překladů z breviáře zcela nezvyklé, modlitba "politická".