lidé.cz pro katolickou festivalovou mládež

Šéfredaktorka hlásí, že Signály nevzkvétají. Samozřejmě to nikoho nepřekvapuje: kdo není slepý, ten to vidí, a už dlouho je tato skutečnost z různých stran reflektována. Někdo pohotově jmenuje kořeny zjevného neúspěchu, další nabízejí náměty k reformě, která by ten neúspěch podle nich pomohla zvrátit. Já se snažím vzpomenout si, co mě vlastně na Signály před lety přivedlo.

V létě 2007 se konalo celostátní setkání mládeže v Táboře-Klokotech. Já jsem tam pochopitelně nebyl. Účast na takové masové akci byla daleko nad moje síly už tenkrát. Když se z Tábora vrátila sestra, kromě pročtení Clock-news, shlédnutí hudebních i dramatických ("Informace - informace - ") ukázek na Youtube a nepřeberného množství fotek jsem prvně viděl také novotou zářící Signály.

Novému "lidé.cz pro katolickou festivalovou mládež" jsem se zprvu poškleboval. Rád bych věděl, co mě později přimělo přesto se na vysmívaném webu zaregistrovat. Žel, nebyla to tak důležitá chvíle, aby mi na ni zůstala vzpomínka. Jisté je, že to nebylo kvůli kontaktům s kamarády z CSM, protože jsem na CSM nebyl, ani s kamarády z DCM, protože jsem nikdy žádné DCM nenavštívil (to jedno přespání se skauty v Příchovicích se nepočítá), ani s kamarády z farnosti nebo odjinud z církve, protože jsem žádné takové neměl, ... Snad jsem byl jenom zvědavý. Možná jsem se po webu potuloval a narazil na článek nebo diskusi, na kterou jsem měl neodolatelné nutkání zareagovat. Nebo mi jen bylo líto, jak prázdná je moje rodná (mimochodem dávno sloučením zaniklá) farnost?

Tu a tam jsem se pak zapojil do nějaké diskuse, začal jsem číst několik málo blogů. Zvědavě jsem přihlížel svérázné "evangelisaci" lefébvristů, ve skromném počtu, ale zato velmi aktivně a hlasitě, na Signálech tenkrát "potírajících bludy". Je nutné zmínit i tehdejší "reálné srdce virtuálního světa Signálů", brněnský privát s.life, kde pod jednou střechou společně žili studenti dělící se o vývoj a redakci. Myslím, že značná část tehdejší přitažlivosti Signálů spočívala v tom, že to byl projekt od studentů pro vrstevníky, a že mu realisační tým, nejen historkami z onoho slovutného privátu, dodával jedinečnou atmosféru. (Dýchne ta atmosféra třeba z s.life blogu i na někoho, kdo tady tu dobu nezažil?)

Co to říká o vzkvétání Signálů? O tehdejším něco málo, o možnostech a nemožnostech toho dnešního nic. Deset let stará instituce už možnosti vzkvétání, z nichž těžila ve svých začátcích, nemá k disposici, a musí si najít jiné, svému stadiu institucionalisace přiměřené, nebo zaniknout.

Jsem škarohlíd a Signály jako sociální síť pro českou křesťanskou mládež jsou v mých očích mrtvé, nevzkřísitelné a kříšení nehodné. Nahnat mládež do klubovny, kterou si postavila minulá generace, se nepovede. Ale jako velká virtuální hospoda s křesťanským personálem a převážně křesťanským osazenstvem Signály zůstávají hodnotným zákoutím českého internetu.