Pohřební

Jestliže se křesťanům odnepaměti jako velice užitečné doporučuje rozjímání o smrti, pak jistě ne to, kterému jsem se, ne bez souvislosti s čekáním na jednu lékařskou diagnózu, před časem oddával já:

Černá rakev ... vyrábí dneska vůbec ještě někdo černou nezdobenou rakev? -- Alespoň na internetu vystavené přehledy sortimentu pohřebních ústavů naznačují, že ne. Resp. že to není součást běžné nabídky.

Odtud se moje myšlenky rychle stočily jinam: co se nad tou rakví bude zpívat? "Méézi hvěězdami ...!" (modrá Hosana, 138.) Ó hrůzo, snad nejlepší by bylo nezpívat nic.

Právě jsem zvažoval tak "křesťanské" způsoby záchrany před tou nechutnou vidinou, jako je kletba ("Kdo by nad mou rakví pěl Méézi hvěězdami, ať je pět let neplodný; a komu by pětiletá neplodnost přišla náramně vhod, ať příštích pět let každý rok některou noc Pán poprvé s láskou zří dalšího jeho potomka"), když mi došlo, že moje pohřební fantasie jsou úplně liché v neposlední řadě i proto, že počítají s rámcem "rodinného rituálu" formovaného hlavně rodičovskou generací. Mě ale, pokud nějaké neštěstí nebo nemoc nezvrátí sled generací, nebude pohřbívat generace rodičů, ale generace vrstevníků. A pokud vůbec nějaký pohřeb mít budu, bude to samo o sobě známkou velmi nadstandardní soudržnosti širší rodiny. Jakýsi nárok na proklínání těch, kdo by ho nevkusně pohřbívali, snad má ten, kdo po sobě zanechává početné potomstvo, nebo kdo alespoň se zbytkem rodiny udržoval přátelské styky a byl mu tak či onak přínosný. Ale starý mládenec, který příbuzenstvu nezavdal žádný důvod pro to, aby na něj bylo vzpomínáno v dobrém, ...

Moudřejšího člověka by takové "rozjímání" možná přivedlo k úsilí o narovnání vztahů s příbuznými. Já jsem začal přemýšlet o pohřebních a literátských bratrstvech.**)

** Pohřební bratrstvo je specialisovaný dobročinný spolek, zaměřený na pohřbívání opuštěných a/nebo nemajetných. Literátské bratrstvo je zbožný spolek zaměřený na pěveckou podporu slavnostní liturgie. Starost o náležité vypravení pohřbu zemřelých členů a dobrodinců přebíral z titulu "profesní" sounáležitosti, ne z titulu dobročinnosti.