Metabolity ducha korábu pouště

Ty ses zase malovala!

9. 1. 2016 23:52
Rubrika: O světě | Štítky: líčení , krása , moc

Článek Na počátku plesové sezony spustil lavinu reakcí na téma ženského zevnějšku a jeho etické relevance. Já chci upozornit na jednu souvislost mimoetickou. Řeč bude o prarodičích z máminy strany.

Dědečka znám jenom z vyprávění - zemřel dlouho před mým narozením. Zřejmě to byl poměrně přísný člověk, suchý intelektuál, mj. s nápadně přebujelým zájmem o katolickou apologetiku. A - přísně dohlížel na to, aby jeho manželka byla katolička s dlouhou sukní a bledými (zde: nenamalovanými) líčky.

Babička (řeč je o té "varhanické") nebyla nijak zvlášť krásná žena. ("Každá žena je krásná," slyším vyčítavě-výhrůžný hlásek jednoho děvčete, před kterým jsem jednou neprozíravě vyjádřil svůj názor na babiččiny vizuální kvality před tím, než ji zkrášlilo stáří.) Nebo byla ve věku dívčím i zralém přinejmenším značně nefotogenická. Že značný díl ženské krásy souvisí s oblečením a to zase stojí peníze, dlužno říci, že se nenarodila do bohatých poměrů a vdala se do ještě chudších a že to spolu jistě přinejmenším trochu souvisí.

"Kdepak rtěnka ... to tu tenkrát vůbec nebylo k dostání. Ale byly takové bonbony v červeném papírku, a ten papírek pouštěl barvu. Ženské to často používaly. ... Jarkovi se to těžce nelíbilo. ... Jenom se zamračil a zahučel: TY SES ZASE MALOVALA! Už jsem si to pak víckrát netroufla." Jindy jsem slyšel, že dědeček rád operoval s (falešnou) etymologií "líčit se - to je jako líčit - léčku!"

 

Pokud jde o "módní preference", netajím jisté sympatie pro dlouhé sukně a bledá líčka (ovšem hlavně ty dlouhé sukně!). V tom bych tedy, zdá se, mohl být s dědečkem alespoň částečně zajedno. ("A zřejmě nejenom v tom," dodá snad čtenář po dočtení článku.) Navíc - možná budu dále nespravedlivý, neboť je dobře možné, že jenom neměl (ať vůbec, ať zrovna v daný "osudový" okamžik) dost taktu a jemnocitu, aby své ženě nějak kultivovaně sdělil, že je bez aplikace té improvisované rtěnky prostě mnohem krásnější než s ní.

Nicméně, jak se to vyprávění ke mně dostalo, vyvolává silný dojem represe. Nechci vůbec tvrdit, že úprava vlastního zevnějšku nemá etickou relevanci. Je ale zřejmé, že při utváření společenské (nebo v tomto případě rodinné/partnerské) normy může hrát významnou roli úplně jiný rozměr než ten etický. V dané souvislosti konkrétně otázka moci. Slabý nezajímavý muž těžko může vedle sebe snést přitažlivou ženu, resp. dovolit své ženě být přitažlivá (i pro konkurenty, proti nimž on nemá šanci obstát). Pravidlo, podle něhož by se měla každá katolická žena oblékat jako šedá myš, protože jinak je to nemravné, potom přijde - přinejmenším slabým nezajímavým mužům - velmi vhod.

Zobrazeno 1631×

Komentáře

Hali

Ale nepopírám, že i některá katolická společenství nebo farnosti či jednotlivci nemůžou být v některých ohledech hodně přísní. Záleží na lidech, jak třeba vyloží Písmo, atd.

Heléné

poslední věta-zajímavý postřeh, určitě je na něm kus pravdy :-)

Zobrazit 9 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Nejnovější

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio