Metabolity ducha korábu pouště

Obnova manželských slibů

27. 12. 2015 22:00
Rubrika: O světě | Štítky: liturgie , manželství

Signálníci staršího data - zkusíte se rozpomenout, odkdy bývá mše na svátek Svaté rodiny spojována s obnovou manželských slibů? Přísahal bych, že takových deset a víc let zpátky, když jsem ministrovával ve svém rodišti, buďto nic takového nebylo, a nebo to ještě mělo punc zajímavé a okouzlující pastorační novoty. Ale je velice dobře možné, že mě paměť klame.

Každopádně - kdybych byl z těch, kdo v minulosti daný slib složili, patrně bych byl připraven vynaložit nemalé úsilí na to, abych se zmiňovanému trapnému obřadu vyhnul. ("Mám báječný nápad: dnes půjdeme výjimečně na řeckokatolickou mši! To budete, děti, koukat, jakou má pan farář báječnou kadidelnici s rolničkama!") Zvlášť, pokud by manželství dlouhodobě hrálo opravdu falešně.

Protože na

"Chcete ... i nadále ... ?"

bych v takové situaci těžko mohl upřímně odpovědět ono očekávané (a v daném rituálním kontextu jedině možné) "Ano." Snad nanejvýš

"To se ví, že nechci! Nejradši bych byl dávno za kopečkama. Ale když jsem to tenkrát slíbil, tak budu."

 

Tomu nebudiž rozuměno tak, jako bych kladl nezdravý důraz na citovou, pudovou nebo kdovíjakou složku onoho "ano (, chci)". (Jak mi jistě neopomene vytknout ten, kdo mě přispěchá upozornit, že je nevkusné rušit obřady malichernými osobními výhradami a že "Nechci, ale budu" se přeci sluší - a beze všeho lze - zjednodušit na ono kýžené "ano".)

Ve skutečnosti mi jde o něco jiného: Takový závažný doživotní slib se neopakuje. Ani to nejde. Je to slovo jako padající kámen, jako pád břitu gilotiny, měnící skutečnost jednou a navždycky. Zkoušet ho "obnovovat" mi přijde dokonce jaksi nebezpečné.

Zobrazeno 3587×

Komentáře

HelenaH

Požehnané a pokojné dny - Vám i všem Vašim drahým, pane Lukáši! Přeju to upřímně a celého srdce. A pozdravuje i manžel Pepa, který tu sedí vedle mě.

dromedar

Tady se tvrdí, že na zavedení může (včera zesnulý) P. Jordán Vinklárek OP:

"Po svém vysvěcení působil šest a půl roku jako kněz na Vyšehradě. Inspirován Lurdy provedl poprvé u nás hromadné pomazání nemocných při mši svaté a obnovu manželských slibů po Vánocích na svátek Svaté rodiny. Tyto obřady měly velmi dobrý ohlas, a proto se také brzy rozšířily a nyní jsou běžnou součástí praxe katolické církve v Čechách."
https://www.pametnaroda.cz/cs/vinklarek-jordan-jaromir-20080725-0

Pokud je to pravda, každoroční obnovy manželských slibů jsou u nás stejně staré jako liturgická reforma.

Zobrazit 44 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Nejnovější

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio