Metabolity ducha korábu pouště

O denících

13. 2. 2014 22:58

Jen krátká poznámka inspirovaná článkem Katusi Proč si píšu deník.

"Píšu si ho proto, že některé věci se dají pochopit až s odstupem času. Protože mám tendenci některé věci zapomínat nebo překrucovat, abych z nich vyšla jako vítěz.

A jsou zkrátka věci, se kterými nechci, aby se tohle stalo.

...

Nesmějte se lidem, co si píšou deník. Možná mají prostě potřebu mít vzpomínky časem nepřekroucené."

Vzpomínky časem nepřekroucené? Nesmysl! musím říci nad svými deníky. Deník (rozumí se ten můj) není místo bezpečného uchovávání vzpomínek věrně zachycujících syrovou skutečnost. Je to místo, kde se ze života stává literatura. Ne v tom smyslu, že bych deníky psal jako literární dílo s vyhlídkou na pozdější publikaci. Ale zážitky, vzpomínky, zkušenosti - skutečnosti to ze své podstaty prchavé a fluidní - tu dostávají pevný tvar. A tento pevný tvar je zpětně ovlivňuje nebo dokonce zčásti vytlačuje. Tento moment jsem si velice silně uvědomil, když jsem tady před časem psal o svém vstupování do kláštera. O tom jsem nejprve - "v reálném čase" - psal právě do deníku. Později jsem celý příběh shrnul v jednom obsáhlém dopise. Když jsem po delší době psal řadu blogových článků, všiml jsem si, že, nevědomky a nechtěně, místy téměř slovo od slova reprodukuji jakousi ustálenou "tradici".

Zobrazeno 1265×

Komentáře

JiKu

Nejsem gnoseologický fatalista. Domnívám se, že jde poznávat realitu nepřekroucenou. Dokonce někdy i tu realitu vlastní. Ale cesta k tomu bude spíš nějaká reflexe, kritické zkoumání, třídění a tříbení, než zaznamenání aktuálních dojmů a pohledů.

Zobrazit 1 komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Nejnovější

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio