Metabolity ducha korábu pouště

Metačlánek

10. 3. 2013 22:24
Rubrika: Nestal jsem se mnichem | Štítky: blogování

Snažil jsem se v poslední době psát alespoň každou neděli jeden článek, abych se psaním o svém vstupování a nevstoupení do kláštera byl v dohledné době  hotov. Až jsem minulou neděli vypadl z rytmu. Ne že bych na článek neměl čas nebo chuť - začal jsem ve skutečnosti jeden psát - ale v průběhu psaní mi jaksi "vypadlo pero z ruky". Musel jsem se zastavit a zamyslet se nad tím, co to vlastně dělám a proč; o čem, jak a jak moc chci dál psát.

Když jsem se do svého "mnišského seriálu" pouštěl, myslel jsem především na ty, kdo jsou o něco mladší než já a stáčejí své kroky - nebo zvažují, že stočí své kroky - k některé klášterní bráně. Pamatuji si totiž, jaké věci jsem vyhledával a četl v době, kdy jsem v téhle situaci byl. Mnoho lidí napsalo o své úspěšné cestě k řeholnímu životu. Ale nikdy jsem nenarazil na někoho, kdo by bez hořkosti psal o tom, jak ho z kláštera poslali domů, nebo jak tam nakonec vůbec nevstoupil. (Pravda, cíleně jsem nehledal. Možná takové knížky/články jsou a snad je jich i dost? ...)

 

Proč o takových věcech psát?

1. Myslím, že člověk toužící po řeholním životě je často náchylný k tomu, propadnout některým nebezpečným mylným názorům, kterými jsem sám také prošel. Tuším, že kdyby mi v inkriminované době někdo řekl "Jakube, to je nesmysl," nevěřil bych mu, protože jsem u pouštních otců ... u svatého X ... ... četl, že je to takhle, a tak je to takhle a basta. Ale přesto se mi zdá vhodné o tom psát.

2. Příbuzný problém je, že k řeholnímu životu někdy tíhnou lidé duševně nezdraví, často z hlubinných motivů, kterým vůbec nerozumějí. Tak jsem pro ty, které to třeba jednou také potká, chtěl nahlas říct "mnichem jsem se nestal, ale pacientem jedné psychiatrické ambulance ano". A dál, že mi ta lékařská péče prospívá a že jsem svému zpovědníkovi, který mě kdysi do Bohnic poslal, i za toto vděčný.

3. Vedle toho jsem chtěl napsat také něco málo o tom, jak se moje "mnišské plány" potkaly a utkaly s lákavou alternativou a jak mě to proměnilo.

Myslím, že toto poslední podtéma je z větší části vinno tím, že jsou mé články v poslední době čtenější. "Sex sells" - a "katolická milostná beletrie ze života" má na signálech velké množství nadšených čtenářů. Beletrii jsem původně psát nechtěl, ale vím, že jsem k tomu vícekrát sklouzl. Milostná zatím byla jen jaksi v příslibu. Těm, kdo čekají, "jak to s tou německou slečnou dopadlo", prozradím rozuzlení zápletky předem, protože je zbytečné, aby četli dál: @dromedár nebude mít německou manželku ani německy žvatlající dromedářata; ba co víc, ani spolu nechodili; ba co ještě víc, ani to nikdy nehrozilo ... prostě pro toho, kdo rád čte o partnerských vztazích, tady žádné zajímavé čtení nebude, reklama byla klamavá.

 

Když už "píši o psaní", zmíním dva zásadní zádrhele. Kdybych je dobře zvážil předem, nevím, jestli bych se do psaní vůbec pustil.

Předně jsem si uvědomil, že řadu témat, kterých se budu muset dotknout, nebo kolem nich alespoň opatrně projít, ve skutečnosti ještě nemám dobře zpracovánu. Jsou tu pořád jako otázky, na které nemůžu nabídnout zralé odpovědi. Tady je jediným lékem nepokoušet se takové odpovědi nabízet. Tak jsem třeba právě minulou neděli začal psát článek - abych zjistil, že k tomu, abych ho mohl dokončit, chybí řada důležitých kamínků do mozaiky. A nezbylo mi než otevřít jiný námět nebo mlčet.

Druhá obtíž snad bude v křesťanském prostředí signálů skandální: z toho dramatu, jehož vybraná dějství jsem milým čtenářům poodhalil a ještě poodhalím, jsem na konci vyšel jako ... jak to pojmenovat? ... na facebooku jsem před časem jako své vyznání uvedl "nekřesťan - katolík", což poměrně přesně vystihuje mou rozporuplnou existenci. Z mojí víry jsou toho času už drahně dlouho jen nepoužitelné ruiny. -- Pak je namístě otázka, co vlastně dělám na signálech a co mám nějakým pochybným seriálem co mluvit do života těm, kdo hledají své povolání uvnitř církve. Dovolím si zůstat tady odpověď prozatím dlužen. Pokud jde o věroučné a jiné kvality článků, věřím, že přinejmenším někteří moji čtenáři jsou bdělí a kdybych tady provozoval třeba nějakou bezvěreckou propagandu, rychle to odhalí a nenechají si své zjištění pro sebe.

Závěrem poprosím horlivé hlasatele evangelia: pokusů "obracet mě" misionářskými intervencemi v komentářích a ve vzkazech se laskavě zdržte, zejména pokud se osobně neznáme. Jestli tedy nechcete skončit na mém blacklistu. Děkuji.

 

Zobrazeno 1232×

Komentáře

Jan Molnár (zomp)

Držím palce v urovnávání si.

Zobrazit 1 komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Nejnovější

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio